Projít diamantovou čtvrtí v Antverpách trvá necelých pět minut. Přesto je právě zde, na pouhém kilometru čtverečním, zpracováváno 86 procent surových diamantů na světě. Vzácné kameny sem putují z dolů v Botswaně, Kanadě, Jihoafrické republice, Angole a také z Ruska. Nic na tom nezměnila ani válka na Ukrajině a Belgie dál dováží ruské diamanty, i když v mnohem menším množství. Za zahrnutí diamantů do dalšího balíku protiruských sankcí Evropské unie (EU) se zasazuje Polsko a pobaltské státy, píše The Guardian.
Evropská unie přestala dovážet ruské uhlí, postupně omezuje dodávky ruské ropy a přestala nakupovat mnohé ruské zboží, včetně zlata, kaviáru nebo vodky. Diamanty ale ze sankčního seznamu opakovaně vypadly. Jejich absence je o to překvapivější, že sankce by dopadly na jediný unijní stát, Belgii, která v minulosti uvedla, že by zákaz neblokovala.
Obchod pokračuje i přes morální nátlak ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v březnu v projevu k belgickému parlamentu řekl, že mír má „větší cenu než jakékoli diamanty“.
Diamanty z Ruska vyváží společnost Alrosa, jejímž většinovým vlastníkem je stát. Spolu s Jakutskou republikou, rozlehlým severosibiřským regionem, kde se nachází většina dolů společnosti, společně vlastní 66 procent společnosti Alrosa. Šéf společnosti Sergej Sergejevič Ivanov byl jedním z prvních ruských oligarchů, kteří se ocitli na americkém sankčním seznamu po začátku války na Ukrajině. Na seznamu je i jeho otec Sergej Borisovič Ivanov, bývalý ruský ministr obrany, který je podle Washingtonu jedním z blízkých spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina.
Firma navíc podle interních dokumentů i podle Evropské komise financovala bojovou ponorku B-871 pojmenovanou Alrosa. Ta se vrátila na moře letos v červnu po osmileté modernizaci, která zahrnovala vybavení plavidla řízenými střelami Kalibr, informovala tehdy agentura TASS.
V září představitelé EU právě financování této ponorky považovali za dostatečný důvod pro zařazení firmy Alrosa na unijní sankční seznam, píše The Guardian s odkazem na interní dokumenty, ke kterým měl přístup.
Ze závěrečném návrhu, který byl nakonec schválen, ale Alrosa na poslední chvíli zmizela. „Bylo to podivné,“ řekl Guardianu unijní diplomat. „Dostali jsme je (diamanty) do návrhu Evropské komise a pak jsme v posledních hodinách dostali informaci, že tam nejsou,“ dodal.
Polsko a pobaltské státy teď tlačí na to, aby se diamanty vrátily na další plánovaný, v pořadí už devátý, sankční balík EU. Ten politici slíbili schválit ještě letos. Spojené státy zakázaly dovoz neprůmyslových diamantů z Ruska, Británie uvalila sankce na firmu Alrosa v březnu. Ani jedna z těchto zemí ale nemá tak velký trh s diamanty jako Belgie.
Antverpy obchodují s diamanty již od 15. století, působí zde přibližně 1700 společností a 4500 obchodníků. Po ulicích zde stále chodí muži s černými kufříky, protože hodnotu surového diamantu lze stále i v digitální době nejlépe posoudit pod mikroskopem. V posledních letech ale místní průmysl čelí tvrdé konkurenci z Indie a Blízkého východu.
Před válkou na Ukrajině bylo z Ruska 25 procent surových diamantů, které prošly Antverpami. Loni Belgie z Ruska dovezla diamanty za 1,8 miliardy eur (43,7 miliard korun), letos za prvních osm měsíců roku 1,2 miliardy eur (29,2 miliard korun). Prodeje z první poloviny roku byly přitom mnohdy uzavřeny ještě před začátkem války.
„Po tři měsíce musela malá armáda právníků zkoumat, zda jsou všechny uzavřené obchody v pořádku, zda jsou všechny v souladu s měnícími se pravidly v USA, v Evropě. Neustále museli hledat logistická řešení,“ uvedl Tom Neys z obchodní asociace Antwerp World Diamond Centre (AWDC). Velké firmy mají podle Neyse možnost se výpadkům dodávek z Ruska přizpůsobit, ale ty malé nikoliv. Podle propočtů AWDC by zastavení dovozu diamantů z Ruska vedlo přímo ke zrušení 4000 pracovních míst a dalších 6000 by zaniklo kvůli nepřímým důsledkům.
Belgický premiér Alexander De Croo v březnu prohlásil, že jeho „země nikdy neblokovala omezení namířená proti diamantovému průmyslu“. Přesto když byla Alrosa při jednom ze čtení na sankčním seznamu, Belgie se zdržela hlasování, řekly deníku The Guardian unijní zdroje. Obavy z rušení pracovních míst neoficiálně přiznali i belgičtí politici.
Odlišný aspekt vyzdvihuje Filip Reyniers z výzkumného centra International Peace Information Service v Antverpách. Belgie by podle něj měla hlasitě volat po sankcích, protože lidé naslouchají názoru belgických odborníků na diamanty kvůli jejich historicky dobrému jménu. Belgie a Antverpy vždy byly etickým centrem a prezentovaly se jako lídr v boji proti krvavým diamantům, což představuje jejich konkurenční výhodu proti například Dubaji, míní Reyniers.
Antverpský diamantový průmysl je však přesvědčen, že sankce by vedly jen k přesunu obchodu do Indie a na Blízký východ do zemí, které nadále obchodují s Ruskem. Takový krok považují za sebepoškozování, které by navíc odměnilo státy, které se chovají přesně opačně, než by ze západního pohledu měly.
Výhradně o diamanty a nikoliv o politiku se zajímají někteří klenotníci. „Nikdy nemůžete znát přesný původ všech diamantů. Obchod je obchod a válka je válka,“ myslí si David, klenotník třetí generace. „Diamanty probouzejí v lidech fantazii, spojují si je s bohatstvím a proto jsou lidé mnohem kritičtější,“ říká Peter Poussenier, který má v Antverpách klenotnickou dílnu.
