Ze strategického pohledu už Rusko válku prohrálo. Důsledky neúspěchu se ještě projeví, říká Zelinka

Po dobytí Chersonu ukrajinskou armádou zahájily ruské jednotky odvetu intenzivních vzdušných útoků. Podle prezidenta Zelenského Kreml sází na taktiku teroru. Jak dlouho ještě může ostřelování trvat? „Tempo, které teď Rusové vůči civilním cílům vedou, není možné vydržet dlouhé měsíce. Nemají výrobní kapacity,“ upozorňuje v rozhovoru pro Radiožurnál podplukovník a poradce ministryně obrany Ivo Zelinka.

V jaké fázi konfliktu se teď obě bojující strany nachází? Co jej právě v této chvíli charakterizuje?
Dnes se rozhodně nacházíme ve fázi strategické obrany ruských sil, které se nacházejí na ukrajinském území. Na operační a taktické rovině jde stále o možnosti ruské armády činit ofenzivní akce. Rozhodně je jisté, že ze strategického pohledu už Rusko válku prohrálo.

Myslím, že společně nedokážeme vymyslet scénář, kdy by na tom země po válce byla lépe než 24. února, kdy konflikt zahájila. Než se ale neúspěchy propíšou na operačně taktickou úroveň, bude to samozřejmě nějakou dobu trvat.

Jaký účinek podle vás momentálně mají ruské raketové údery? Na jednu stranu Ukrajina i přes počínající zimu jeví obrovskou vůli se jimi nenechat zlomit. Na stranu druhou útoky odčerpávají armádě síly a zdroje, které pak mohou chybět na frontě.
Jsou to zbraně teroru. Nedá se říct, že by měly přímé vojenské implikace na schopnost Ukrajiny se bránit nebo na vůli vzdorovat. Víme, že takové bombardování nefunguje. Když takto nacisté za druhé světové války bombardovali Londýn, nemělo to v tomto slova smyslu žádný efekt.

Druhým důvodem, proč to nemůže fungovat, je, že velká část průmyslového potenciálu Ukrajiny je reálně za jejími hranicemi. Jen zahraniční pomoc ze Spojených států je řádově v hodnotě pětinásobku předválečného obranného rozpočtu Ukrajiny.

  Školské odbory chystají na 27. listopadu celodenní výstražnou stávku

I kdyby se podařilo zlikvidovat prakticky všechen její průmyslový potenciál, neznamená to, že kvůli tomu ukrajinské armádě dojdou náboje nebo už nebude mít zbraně. Ani ukrajinské obyvatelstvo zatím nejeví známky toho, že by je to nějakým způsobem přimělo k vyjednávání.

Ruské zásoby raket

Prezident Zelenskyj apeloval na OSN, aby mezinárodní komunita učinila přítrž nynějším vlnám ruských vzdušných úderů. Mohou v tomto směru, čímž navazuji na to, co jste říkal, zásadně přispět ukrajinské armádě k obraně zmíněných cílů další dodávky protiraketových systémů?
Určitě ano. Západní společnost v tom už podnikla řadu kroků. Za období října a listopadu dodala například protivzdušné systémy americké výroby nebo německý IRIS. Jedná se o protivzdušné systémy na hranici krátkého, středního dosahu čili desítek kilometrů.

Rozhodně jsou schopny bránit například města. Byť typický ruský raketový útok obsahuje až 100 raket, dá se říci, že řádově 70 až 80 procent raket úspěšně sestřelí ukrajinská protivzdušná obrana. Úspěšnost se navíc stále zvyšuje právě dodávkami západních systémů.

Odborníci podotýkají, že v prvních fázích války Ukrajinci ničili levnými zbraněmi drahou ruskou vojenskou techniku. Nyní, kdy sofistikovanými západními systémy sestřelují primitivní íránské drony, se situace obrátila. Je daná fáze opotřebovávací války právě z tohoto důvodu pro Ukrajinu nevýhodná?
Vezmu to od konce. Tato fáze opotřebovávací války není výhodná ani pro Rusko, ani pro Ukrajinu. Avšak k té první části otázky: ano, Rusko používá i velmi levné systémy Šahíd íránské výroby. Nicméně to neznamená, že tyto systémy musí být ničeny rovněž sofistikovanými západními systémy.

Dokážou je ničit i relativně jednoduché, kanonové systémy protivzdušné obrany. Například teď běží sbírka na protivzdušné systémy Viktor, což jsou reálně protiletadlové dvojkanony ráže 14,5 mm, což je přesně prostředek schopný ničit tyto relativně pomalé, hlučné a velké sebevražedné drony.

  V Karlových Varech dnes končí 57. ročník mezinárodního filmového festivalu

Otázkou jsou také kapacity ruského arzenálu. Ví se něco bližšího o tom, jak dlouho ještě budou Rusové schopni vést takto intenzivní ostřelovací kampaň, která, jak jsme zmínili, brutálně zasahuje obzvláště civilní cíle?
V řadě zbraňových systémů máme celkem jasnou představu, jaké měli na začátku zásoby raket a kolik jim jich ještě zbývá. U systémů, které teď používají nejčastěji, tedy křížící střelu, která se vystřeluje z bombardéru Tupolev Ch-101, se dá očekávat, že jejich zásoby tvoří ještě řádově padesát procent, což znamená, že mají ještě k dispozici asi padesát raket.

Například u raket Iskander, které jsou vystřelovány ze země, víme, že mají zásoby pod dvacet procent. A naopak u raket S-300, což je primárně protivzdušný systém, ale zároveň schopný, byť extrémně nepřesně, působit i na pozemní síly, budou jejich zásoby rozhodně přes 80 procent. Je to tedy skutečně systém od systému.

Zimní uniformy

Dá se očekávat, že tato kampaň může ještě nějakou dobu pokračovat? Týdny, měsíce…
Rozhodně pokračovat bude. Už proto, že z pohledu Kremlu teď bezpochyby žádné výsledky nepřinesla. Budou v ní pokračovat, dokud ji budou mít čím vést. Určitě se nedá čekat, že by to mohlo skončit například do Vánoc. Myslím, že to je prakticky vyloučeno.

Na druhou stranu to tempo, které teď Rusové u této kampaně vůči civilním cílům vedou, není možné vydržet dlouhé měsíce. A to jednoduše z toho důvodu, že nemají výrobní kapacity, byť se některými díly předzásobili a některé z raket dokážou v omezeném množství vyrábět.

Od začátku roku například vyrobili desítky kusů v rámci každé kategorie. Není to o tom, že když každou noc vystřelí sto raket a druhý den ráno je dokážou doplnit. To ani náhodou.

  Jak půjde o Krym, nikdo mě nezastaví, prohlásil generál Valerij Zalužnyj

Nakolik ovlivní průběh konfliktu počínající zimní počasí?
Obecně se soudí, že počasí na strategické rovině vždy přeje obránci. Útočníkem je samozřejmě Rusko, které je v nevýhodě. Na cizím nepřátelském prostředí je působení povětrnostních vlivů krutější vůči útočníkovi.

Navíc je to ještě zesíleno tím, že vybavení tzv. částečně mobilizovaných Rusů za moc nestojí, což se o ukrajinské armádě nedá říci, neboť se může opřít o podporu západního společenství. Jen Německo ukrajinské armádě poslalo statisíce zimních uniforem. Samozřejmě se zapojili i severští členové NATO, kteří poslali další.

Dá se s jistotou říci, že průměrný ukrajinský voják bude oproti tomu ruskému lépe vybaven k tomu, aby zimu snesl.

Zdroj: iRozhlas

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com