Jmenování nového předsedy Ústavního soudu (ÚS) ještě před tím, než skončí ten současný, by bylo protiústavním krokem, míní expert na soudnictví David Kosař. V rozhovoru s ČTK varoval před rozkolísáním systému a těžko předvídatelnými důsledky. Nového předsedu ÚS lze jmenovat až poté, co se funkce uvolní, zdůraznil Kosař, jenž je vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k věci dosud nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace. V čele soudu do srpna stojí Pavel Rychetský. Fialu by tedy Zeman musel jmenovat s odloženou platností, což je možnost, kterou sice ústava výslovně nezakazuje, ale podle Kosaře nikdo nepočítal s tím, že by někdo základní zákon státu vykládal právě tímto způsobem.
„Byl by to nebezpečný nesystémový krok, na který lze právně čistým způsobem těžko reagovat,“ uvedl Kosař.
S většinou kolegů se Kosař podle svých slov shoduje na tom, že předčasné jmenování nového předsedy lze následně hodnotit jako paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout.
„Nový prezident by případně měl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového,“ naznačil Kosař. Právní cesty, jak takový paakt napadnout u soudu, si lze podle něj také představit, ale jsou krkolomné. Největší šanci by prý měl jiný člen ÚS, který by se domáhal toho, že má subjektivní právo, aby byl brán v potaz jako potenciální předseda. Prezident totiž pro tuto funkci vybírá pouze z členů ÚS – a tím, že by Zeman konal předčasně, ochudil by ostatní ústavní soudce o možnost být vybrán novým předsedou. V situaci případného „dvojvládí“ by podle Kosaře bylo také důležité to, komu končící předseda Rychetský funkci fakticky předá a jak se k situaci postaví ostatní členové soudu.
Obecně se Kosař domnívá, že by veřejnost, odborníci i politici měli vytvářet tlak na to, aby prezident podobným způsobem nerozhodnul, případně aby jeho kandidát nabídku nepřijal. Pokud ji přijme, měla by jej odborná obec v podstatě ostrakizovat, míní Kosař. Ostrakizace znamená vyobcování z profesní komunity a přerušení kontaktů.
Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa dnes v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“. Kosař ale s poukazem na dlouhodobou justiční krizi v Polsku řekl, že se „bohužel vždy najde někdo, kdo tu funkci chce tolik, že ji přijme“.
„Jsou to spekulace,“ řekl dnes Frekvenci 1 na dotaz k údajnému Zemanovu plánu kancléř Mynář. „Z oficialit nás čeká ještě jmenování členů bankovní rady ČNB a vím, že pan prezident ještě přemýšlí o nominaci na jedno uvolněné místo na post ústavního soudce. Čekají nás do konce mandátu také některé státní návštěvy v podobě Slovenska – případně Izraele, Srbska, Rakouska a Německa,“ uvedl Mynář.
