Poslední den ¼ finále přinesl další překvapení – marocký tým nadále posílal domů obyvatele Pyrenejského poloostrova. Portugalci tentokrát Afričanům neodolali.
První poločas byl podle očekávání klidný. Maročané dali míč soupeři, který toho pořádně nevyužil a až pod přestávkou se týmy do hry postupně pouštěly.
Pravda, ze skutečných okamžiků Portugalska si lze vybavit Felixovu hlavičku z úvodu zápasu, se kterou si Bunu snadno poradil.
Maročané zase stavěli hru přes celkově, ale zároveň rychlé En-Nesiri, které nerealizovalo první dvě příležitosti.
Ve 42. minutě ale využil chyby soupeře naplno a upravil na 1:0.
Poté si Maročané důkladně sedli do defenzívy, jen občas projevili aktivitu na polovině soupeře, kdy útoky soupeře přicházely vniveč.
Za zmínku stojí, že týmu Santos se prakticky nedařilo v útoku. Ani odchod Ronalda situaci nezměnil.
Samozřejmě, že Portugalci měli chvíle, které potřebovali získat zpět. Jen s dalekonosnou střelou pod břevno Felix si poradil Bunu a Pepe, který se udeřil do hlavy už v závěru nadstaveného času, byl nepřesný.
No, jak si nevzpomenout na Krishitanu, který se mohl na konci boje stát hrdinou a proměnit zápas v rychlostní zkoušky. Jeho úprk za záda obránců ale skončil ranou do brankáře. Tým Santos jede domů.
A teď už je jedno, proč se to stalo. Můžete se hádat a pochybovat, křičet, dokazovat, že v tomto případě to hrálo roli – neshody v kempu portugalské reprezentace nebo vůle a touha samotných Maročanů.
Možná s tím nebudou všichni souhlasit, zvláště ti, kteří fandí „evropským Brazilcům“, ale buďme upřímní – tým Santos nepředvedl na aktuálním mistrovství světa nic výjimečného.
A zápas se Švýcary, které Pyreneje vyhrály drtivě 6:1, ať to zní jakkoli banálně, hráli sami proti nim a dodali sebevědomí před setkáním s Maročany.
Portugalsko se vrací domů a bere si s sebou celou éru, uzavírá stránku historie – jmenuje se Cristi Ronaldo.
Možná teď nemá cenu hodnotit, a tím spíše někoho soudit. Chce to čas na vyhodnocení a přehodnocení.
A bez ohledu na to, co vy osobně cítíte k fotbalistovi jménem Ronaldo, zasloužil si právo být nejlepší ve své době, ale pravděpodobně už jeho čas uplynul.
A jejich soutěž s Argentincem Messim se stala nedílnou součástí hry milionů poslední dekády a vejde do dějin jako krásná zápletka.
Portugalský národní tým čeká nová éra – postronaldo.
Maročany naopak čeká semifinále, už se zapsali do historie – poprvé si v semifinále mistrovství světa zahrají zástupci Afriky. A marocký tým si to zasloužil.
Svěřenci Regragy zatím neinkasovali ani jeden gól od hráčů soupeře (proti Kanaďanům byl vlastní gól jejich obránce).
A i v penaltovém rozstřelu se Bono ubránil na nulu a zopakoval tak rekord brankáře ukrajinské reprezentace Shovkovského.
Tím, že Maročané porazili týmy jako Belgie, Španělsko a nyní také Portugalsko, dokazují své plné právo hrát v semifinále mistrovství světa.
A tam se sblíží s Francouzi, kteří stále přehráli Brity.
Možná to byla nejvyrovnanější dvojice v play off aktuálního mistrovství světa. A přestože bookmakeři věřili Francouzům o něco více než Britům, Britové byli odhodláni dokázat opak.
Samotné utkání začalo vcelku hladce a ani jeden z týmů nezažil kouzelné momenty. Zdálo se, že vše změní gól, který vstřelili Francouzi ze 17. minuty.
Mbappe útok rozprášil, Griezmann dal přihrávku na centr, kde Tchuameni po obdržení míče vypálil z 25 metrů na roh.
K žádnému velkému průvanu ale ve hře nedošlo. Míč měli častěji Angličané, kteří měli v polovině poločasu minimální převahu ve střelách – 3:2 (na bránu – 2:2).
Kontroverzní moment nastal ve 26. minutě – Kane vtrhl do pokutového území, kde ho zastavil Upamecano. I přes samozřejmost brigáda VAR penaltu nedala.
Pokud se budeme bavit o prvním poločase jako celku, tak Francie vlastně využila jedinou příležitost.
Britové odpověděli několika nebezpečnými ranami, které si netvrdily, že by byly 100%.
Druhá polovina hry byla zajímavá, i když momentově týmy stále nečarovaly.
V 52. minutě Tchuameni upřímně sestřelil Sakua ve svém pokutovém území klouzavým zákrokem a tentokrát brazilský rozhodčí Sampaio nařídil penaltu.
Souboj partnerů Tottenhamu – Llorise a Kanea, vyhrál útočník a vyrovnal skóre v utkání.
Zdálo se, že teď veškerá zábava začne. Do poloviny poločasu se ale hra opět uklidnila.
Nový impuls, události dostaly v 78. minutě. Po zločinci, kterého Britové odrazili, Griezmann, který byl u míče, jej naservíroval na kraj brankáře, kde Giroud přeskočil Maguirea a hlavou vstřelil gól.
2:1 a teď museli Britové něco rozhodnout. Nejprve provedou první střídání a postaví na hřiště Sterlinga a Mounta místo Sakiho a Hendersona. Francouzi mění Dembeleho na Comana.
A v 82. minutě dostávají právo na druhý trest – Hernandez v jeho pokutovém území narazil do Mountových zad a rozhodčí po zhlédnutí VAR opět ukazuje jedenáct metrů.
Tady je moment. Tentokrát ale Kane prohrává souboj se spoluhráčem a posílá míč nad bránu. Zdá se, že tato epizoda se stala klíčem k zápasu.
A otázkou není, že skóre pro Brity stále ztrácí – jde o psychologii a přístup.
Zápas byl ztracen. I když Anglie měla chvilek dost. Po neproměněné druhé penaltě však o úspěchu Francie nebylo prakticky pochyb.
Francouzský celek dovedl zápas do logického konce a Deschampsovi svěřenci se v semifinále střetnou s Marokem.
Takový je fotbal, takové je mistrovství světa ve fotbale 2022, jehož losování má opět dvoudenní pauzu.
Už v úterý ale začíná semifinále – mistrovství světa jde do cíle. Argentina-Chorvatsko a Maroko-Francie.
Nepředvídatelnost výsledků, znásobená zkušenostmi účastníků, s tradičními prvky v názvech – tak se vidí semifinále.
Milujte fotbal, zajímavé zápasy a klidné nebe nad hlavou.