„Rozhovor s tyranem“: proč Putin tak vytrvale žádá o jednání?

Putin plánuje dlouhou, vleklou válku, jejíž geografie bude určena vojenskými schopnostmi Ruska. Totální invaze na Ukrajinu byla šokem pro ruskou armádu, která v bojích přišla o své nejlepší zdroje – lidské i ozbrojené. Ale Putin neopustil myšlenku dobytí Ukrajiny – klíčového zahraničněpolitického cíle po celých 23 let jeho skutečné vlády. Ruská armáda je vyčerpaná a bez krve, po Rusku probíhá skrytá mobilizace a Putinovi poskoci cestují po světě v naději, že se dohodnou na dodávkách zbraní. Nedostatečná vojenská síla je jediná věc, která brání Putinovi před další totální invazí na Ukrajinu. A proto kremelský diktátor tak vytrvale opakuje tezi o své připravenosti k jednání: jsou pro něj naprosto nezbytná taktická pauza a doplnění potřebných vojenských prostředků.

Rusko ve skutečnosti ztrácí každý den u Bachmutu prapor. Ruská armáda utrpěla těžké ztráty: během 300 dnů války její ztráty na padlých přesáhly pouze 100 000 lidí – po roce 1945 bezprecedentní číslo. Putin chápe taktickou bezvýchodnou situaci této situace a doufá, že jednání nahradí vyčerpané vojenské zdroje. V blízké budoucnosti začne v Rusku všeobecná mobilizace: na podzim je katastrofální nedostatek branců, dalších 150 000 vojáků navíc běh událostí nijak neovlivnilo, kromě stabilizace frontové linie. Putin sní o ofenzivě, a proto bude mobilizace v Rusku pokračovat.

Teze o vyjednávání je typickým blafem Kremlu. Putin znovu doufá, že oklame celý svět a ujišťuje o svých mírových záměrech. To je hlavní nebezpečí dialogu s diktátorem. Pokračující boje způsobují ztráty v ozbrojených silách, ale fiktivní „příměří“ s Kremlem již v krátkodobém horizontu přinese Ukrajině nesrovnatelně větší ztráty, pokud Putin shromáždí své síly a zahájí druhou ofenzívu.

Putin neopustil myšlenku dobytí Kyjeva – ve skutečnosti je to jeho klíčový cíl, který má symbolický význam. Bělorusko je de facto anektováno Ruskem a Lukašenko už není velitelem jeho armády. A to je další důkaz ve prospěch toho, že za žádných okolností by Rusko nemělo dostat pauzu, kterou proti Ukrajině stoprocentně využije.

Putin konečně ztratil kontakt s realitou a plánuje bojovat proti celému civilizovanému světu. Jeho okolí mu záměrně podává zkreslené informace o katastrofální situaci na frontě, aby se vyhnul trestu. To dále komplikuje již tak bezvýchodnou situaci v Rusku: Putin bude pokračovat ve válce a ruská ekonomika a průmysl již fungují podle válečných norem. Rusko by mělo být vyčerpáno komplexně: pomocí sankcí, vyčerpáním svého vojenského potenciálu, podporovat odchod svých občanů do zahraničí. Rusko musí být oslabeno a decentralizováno – jen tak se může lidstvo osvobodit od hrozby jeho expanze, která může přerůst ve třetí světovou válku.

Ukrajina potřebuje podporu ze Západu více než kdy jindy. Ozbrojené síly chrání nejen svou zemi, ale fungují také jako „štít Evropy“. Rusko bude pokračovat ve válce, dokud bude mít zdroje, a tedy všechny potřebné zbraně pro Ukrajinu, to je investice do mírové budoucnosti Evropy. Dodávky vybavení protivzdušné obrany jsou klíčem k ochraně ukrajinských měst před raketovými útoky a k přežití desítek tisíc civilistů.