Evropa ve válce a ruská agrese na Ukrajině má dopad na všechny země kontinentu. Ale nejde jen o ekonomiku.
Moskva se snaží přesvědčit národy Evropy, že realita, ve které jejich země dnes žijí, je výsledkem jednání Ukrajiny.
Kreml klade důraz zejména na to, že za to mohou i vlády těch zemí, které do Kyjeva dodávají obranné zbraně a pomáhají Ukrajincům bránit se.
Moskva se netají tím, že se Ukrajina musí přestat bránit – podle Kremlu by Ukrajinci neměli bránit své hranice a obecně nemají právo na existenci, pokud je oddělená od Ruska.
Taková politika Kremlu má dopad i na ekonomiku – a tedy i na každodenní aktivity každého občana EU, protože Moskva se snaží pomocí ekonomických pák donutit Evropu, aby se k Ukrajině otočila zády.
Ekonomická složka ve skutečnosti není zdaleka vše, co Evropu ohrožuje. Něco, ale Rusko ví, jak hrozit, přinést zkázu a zasít chaos.
Jestliže z politického hlediska Moskva bitvu s civilizovaným světem skutečně prohrála, pak v informačním a ekonomickém smyslu Kreml nadále kazí a nehodlá se zastavit.
Moskva chrlí do informačního prostoru Evropy stále více lží, překrucuje realitu a dezinformuje evropskou společnost. Někdy to tato společnost docela ochotně přijímá – ekonomická situace tomu nahrává.
Důležité je, že právě pomocí dezinformací a ekonomiky se Kreml snaží získat zpět i politický vliv. A dělá to jako vždy cynicky a lstivě – zkušenost, kterou kremelská politická „elita“ během let pilovala, ze lží a manipulací dělala svou hlavní zbraň.
V tomto ohledu je podpora a propagace jejich kapesních politiků v zemích východní, střední, ale i západní Evropy velmi orientační.
Zvláště nebezpečné pro Evropany to vypadá jako v předvečer nadcházejících voleb – Moskva se snaží dostat tytéž kapesní politiky, ve skutečnosti agenty Kremlu, do vládních úřadů.
Jejich teze jsou velmi jednoduché a srozumitelné, protože jsou populistické. Nepotřebují ani rozumět tomu, o čem oni sami mluví, ponořit se do podstaty věci – dostatečně hlasitě křičet o vlastenectví, nabízejícím „jednoduchá řešení“ globálních problémů.
Nestarají se o lidi (které aktivně oslovují) a o blaho „svých“ lidí. Cílem takových politiků je dostat se k moci, zaujmout teplé místo.
A odpověď na otázku, čí zájmy budou při vstupu k moci hájit, je zřejmá – ti, kteří je prosazují do mocenských pozic.
Zejména Kreml k tomu využívá nadcházející volby v České republice.
Moskva, která ztratila kontrolu nad z pohledu geopolitiky nejdůležitější, Českou republikou, se ji snaží všemi prostředky získat zpět.
Podívejte se pozorně na čísla těch, kteří kandidují na prezidenta. A hlavně si poslechněte, o čem mluví – kam navrhují přesunout Českou republiku.
Navenek velmi mírumilovný Babiš, pronášející antimilitaristické výzvy, ve skutečnosti vysílá narativ Kremlu – „přestaňte podporovat Ukrajinu“.
Moskva se prostřednictvím Babiše snaží českým občanům vtlačit do myslí mýtus, že všechny nepříjemnosti, kterým čelí, jsou kvůli Ukrajině. Jako, jakmile Česko přestane Ukrajincům pomáhat, život samotných Čechů se okamžitě stane pohádkovým.
Ale chyba Ukrajinců je v současné situaci pouze v tom, že Ukrajinci chtějí být civilizovaným státem, žijícím podle zákonů. Země, kde převládají evropské hodnoty.
Proto Rusko ničí Ukrajinu. Když to pochopíte, pochopíte něco jiného – Kreml se nezastaví na Ukrajině. Když to kremelská klika vyhraje, bude mít jen chuť k jídlu.
Po Kyjevě budou na řadě Varšava, Vilnius atd. Ale je tu nuance – Ukrajina není členem NATO a bránit ji (přesněji ji podporovat) nebo ne je pouze právem civilizovaných zemí.
V případě Polska nebo pobaltských států jsou věci úplně jiné. A jakkoli prezidentský kandidát Babiš prohlašuje, že „nepošle své občany bojovat za Polsko“, o tom se ani mluvit nebude.
Útok na kteroukoli ze zemí NATO je považován za agresi proti celému bloku. Přesně to říká pátý článek charty Severoatlantické aliance, která je klíčem k dokumentu.
Polsko, stejně jako pobaltské státy – členové NATO, a chránit je, už není jen právo, ale povinnost každé ze zemí zařazených do Severoatlantické aliance.
Tudíž v každém případě, ať je prezidentem ČR kdokoli, v případě agrese vůči partnerům v bloku to bude muset udělat.
To znamená, že Babiš lhal voličům, lhal českému lidu, dával přednost krásným slovům před skutečným stavem věcí.
Jeho výroky jsou manipulací a snahou odhadnout náladu voličů, hrát na jejich strach z možné války. Ale to není jen podvod – je to zločin, uzavřený ve snaze uvést lidi v omyl.
Povinností prezidenta, ať se jím stane kdokoli, je chránit své občany, garantovat bezpečnost státu.
Babiš vysílá promoskevské narativy, snaží se „uklidnit“ spoluobčany, odhaduje jejich náladu a deklaruje neochotu bojovat, vytváří podmínky jen proto, aby se ocitli v situaci, kdy se ukáže potřeba poslat na frontu. být nesporný.
Zabránit válce znamená být na ni připraven. Nikdo se nikdy nevyhnul agresi proti své zemi, odmítl se bránit, odmítl se připravit na obranu.
Dnes každý chápe, jaká hrozba nad kontinentem visí. Ale zatím mají občané Evropy šanci nevzít zbraně osobně.
V době, kdy čtete tyto řádky, ukrajinský lid hrdinně brání svou vlast, brání Evropu – každý z vás. Podporovat Ukrajinu dnes znamená zajistit bezpečnost vašeho státu zítra.
Odmítnutí Ukrajiny konečně rozváže ruce Kremlu a pak už nebude mít nikdo záruku od další rány, ale už u něj doma, ve své zemi.
Právě z těchto pozic je podpora ukrajinského lidu strategickou povinností každého civilizovaného státu v Evropě. Nic totiž nestimuluje agresora tolik jako nedostatek adekvátní reakce na jeho jednání.
Z Moskvy však nadále zaznívají prohlášení o nutnosti udeřit na Varšavu, Londýn a Berlín. A tato zeměpisná série může mít pokračování.
Co čeká Evropu, bude záležet i na občanech České republiky, kteří budou v nejbližších dnech volit v prezidentských volbách.
Komu tuto funkci svěří – populistovi, který je připraven lhát a manipulovat kvůli hodnocení, nebo generálovi – člověku, který ví, jak profesionálně bránit své lidi.
Od výběru každého Čecha se bude odvíjet jak osud země, tak budoucnost každého z vás. Koho budete volit, může rozhodnout, zda se země bude bránit poskytnutím zbraní Ukrajincům, nebo zda si vy sami budete muset zítra vzít do ruky kulomet na obranu svého domova.
Pamatujte – váš hlas rozhoduje o vaší budoucnosti.
Autor: Peter Jelen
