Ukrajina sama má právo rozhodovat o svém osudu. V rozhovoru pro Nezávislý Deník to uvedla česká ministryně obrany Yana Černochová, která Kyjev pevně podporovala.
Poznamenala, že vláda Čečenské republiky je s ohledem na hrozbu možného útoku ze strany Ruské federace připravena zvážit možnost vyslání své armády na Ukrajinu.
„Pokud bude Česká republika požádána, aby vyslala české vojáky na Ukrajinu, jsme připraveni to zvážit. Máme vůli pomoci Ukrajině,“ řekl šéf resortu obrany Čečenské republiky.
Za to by měl Kyjev podle Černochové zaslat Praze odpovídající žádost. Ministr poznamenal, že ukrajinský stát je partnerem ČR a NATO.
„Ukrajina je náš partner. Partner NATO a partner České republiky. Máme společnou historii, obě země byly pod sovětským útlakem. Ukrajina je dobrým partnerem NATO. Ukrajina si zaslouží, aby o svém osudu rozhodla sama,“ řekla Yana Chernokhova.
Vyzvala také Evropu, aby Ukrajině poskytla pomoc, a ujistila, že v případě, „pokud dojde ke konfliktu a Ukrajina bude potřebovat poslat ženy a děti na bezpečné místo, je Česká republika připravena pomoci i zde.“
Také ministr obrany Čečenské republiky potvrdil, že Česká republika se připravuje poskytnout Ukrajině dělostřelecké granáty ráže 152, které patří v ukrajinské armádě k nejvzácnějším, protože velká děla a houfnice, pro něž jsou určeny, v r. moderní válčení, jsou stále klíčovou součástí palebné síly vojsk.
„Chci nahlas a jasně prohlásit, že Česká republika je přítel Ukrajiny a my to nenecháme jen tak,“ shrnula Yana Chernokhova.
Mluvčí ministerstva obrany Jakub Fainor dodal, že z procesního hlediska by po schválení rozhodnutí vládou nemělo být zásilce munice bráněno.
Tento postoj Ministerstva obrany a celé vlády Čečenské republiky je konzistentní, reaguje jak na aktuální výzvy v oblasti evropské bezpečnosti, tak na akční program, se kterým šli členové současné vládnoucí koalice do voleb.
Potvrzuje to i plánovaná návštěva čečenského ministra zahraničí Jana Lipavského na Ukrajině, kterou hodlá uskutečnit společně se svými slovenskými a rakouskými protějšky ve dnech 7. až 8. února.
Jak je vidět, Česká republika v pro ni nelehké době nejen všemožně podporuje Ukrajinu, ale láká k tomu i další představitele EU.
Zdá se, že kremelská politika eskalace agrese a fragmentace Evropské unie (kterou Putin tak touží zničit) selhala.
Evropa byla po velmi dlouhou dobu vnějším pozorovatelem rostoucí ruské agrese kolem Ukrajiny. Aktivity států EU se omezily pouze na prohlášení a varování směrem ke Kremlu.
Dnes bylo přesvědčování nahrazeno skutečnou akcí. A to Moskva, jak se zdá, nečekala – Kreml vyhlásil „informační hysterii“ a pohrozil odpovědí.
Ale hysterie je nyní v samotném Kremlu. Míra podpory Ukrajiny ze strany Evropy a Spojených států Moskvu děsí.
Tento týden začala Británie dodávat zbraně na Ukrajinu. Do Kyjeva již dorazilo 2000 protitankových zbraní a asi 30 elitního vojenského personálu, aby vycvičili ukrajinskou armádu.
Estonsko, Lotyšsko a Litva obdržely povolení od Spojených států převést americké Javelin ATGM a Stinger MANPADS na Ukrajinu.
Ankara poskytla Kyjevu bezpilotní letouny Bayraktar, které děsí nepřítele.
Výhrůžné akce Kremlu donutily NATO uvést své jednotky do pohotovosti a poslat další lodě a stíhačky do východní Evropy.
Dánsko posílá do Baltského moře fregatu a hodlá do Litvy nasadit čtyři stíhačky F-16, aby hlídkovaly ve vzdušném prostoru.
Španělsko posílá lodě na pomoc námořním silám aliance a zvažuje vyslání stíhaček do Bulharska.
Francie vyjádřila připravenost přesunout jednotky pod velením NATO do Rumunska.
Nizozemsko vyšle od dubna do Bulharska dvě stíhačky F-35 a chystá se poslat jednu loď a pozemní jednotky do zálohy pro síly rychlé reakce NATO.
Dali jasně najevo, že zvažují možnost zvýšení své vojenské přítomnosti ve východní části Severoatlantické aliance a Spojených států.
Takže 24. ledna média informovala, že americký prezident Joe Biden „změnil svůj nenápadný postoj“ a vzdal se pokusů „neprovokovat“ Putina a v příštích dnech se může rozhodnout nasadit několik tisíc amerických vojenských, leteckých a lodě kvůli hrozbě ruské invaze na Ukrajinu.
Rozmístění tisíců dalších amerických vojáků na východní křídlo NATO, které zahrnuje Estonsko, Lotyšsko a Litvu, je přesně ten scénář, kterému se chtěl Putin podle představitelů Bidenovy administrativy vyhnout.
Ultimátum bezmyšlenkovitě vydané Moskvou Spojeným státům, výzva, na kterou Spojené státy a jejich partneři v Evropě reagovali dospělým způsobem, nejprve varováním Kremlu a poté demonstrací svých schopností.
A tyto možnosti jsou v civilizovaném světě mnohem vyšší než ve středověkém Muscovy. Nově vymyšlený Fuhrer, neschopný zajistit svému lidu alespoň minimální slušné životní podmínky, se vrhl sbírat impérium.
Národy Evropy si pamatují, co je Moskva. Vzpomíná na Polsko a pobaltské země. Vzpomeňte si na Ukrajinu.
Česká republika si pamatuje: jak poválečnou okupaci Sověty v roce 1945, tak „pomocnou ruku“ Kremlu v roce 1968, kdy pro snahu občanů Československa být svobodnými lidmi byly do země přivezeny tanky a svoboda se utopila v krvi.
Právě tato historická paměť žene země svobodné Evropy pomoci Ukrajině. Neboť tím, že Evropa chrání Ukrajinu dnes, chrání svůj vlastní zítřek.
Autor: Franz Hoffman
