Co se skrývá za Putinovými prohlášeními o Ukrajině: manipulace a cynismus místo míru

21. ledna poskytl ruský prezident další rozhovor propagandistické televizi Rossija-1. Během rozhovoru opět pronesl řadu výroků zaměřených na ospravedlnění ruské agrese a diskreditaci Ukrajiny, čímž prokázal svou neměnnou taktiku informační manipulace a překrucování reality.

Při oslovení ruského publika prostřednictvím svého kapesního novináře se kremelský agresor opět pokusil přenést odpovědnost za jím osobně rozpoutanou válku na Ukrajinu, když prohlásil, že Vladimir Zelenskyj je údajně nelegitimní a že Ukrajina „nechce mír“. Tato tvrzení však lze snadno odhalit pohledem na fakta.

Putinův výrok o „nelegitimitě“ Zelenského vypadá nejpodivněji, ne-li nejhloupěji. Manipulace s tímto narativem je zřejmá.

Putin tedy tvrdí, že ukrajinský prezident je nelegitimní. Ale Vladimir Zelenskyj byl zvolen v demokratických volbách v roce 2019, v nichž získal přes 73 % hlasů. Tyto volby byly mezinárodním společenstvím uznány jako transparentní a v souladu s normami.

Vycházíme-li čistě z právních norem, ukrajinská ústava jednoznačně stanoví, že pravomoci dosavadního prezidenta, končí v okamžiku, kdy se funkce ujímá nová hlava státu. Vše je naprosto jasné a srozumitelné.

Ale jak se ukázalo, ne pro všechny. Rusko žije podle svých vlastních zákonů, nebo spíše – v bezpráví. Na rozdíl od Ruska, kde se volby již dávno staly fikcí, Ukrajina vykazuje skutečnou demokracii, včetně pravidelných změn u moci.

Proč tedy Putin zpochybňuje Zelenského legitimitu? Důvod je prostý: demokracie v sousedním státě ohrožuje jeho autoritářský model moci. Kreml těží z diskreditace Zelenského, aby mohl ospravedlnit své kroky a prezentovat Ukrajinu jako „zkrachovalý stát“.

Na pozadí autoritářského režimu v rusku, kde je politická opozice potlačována a volby již dávno ztratily reálnou konkurenci, zní obvinění z nelegitimity obzvlášť absurdně.

Dalším častým narativem, který agresor z Kremlu artikuluje, je tvrzení, že údajně „Ukrajina nechce mír“, což se stalo dalším zjevným a cynickým přehazováním odpovědnosti.

  Proputinovská pátá kolona u nás. Co chce a jak se chystá na moc

Putin tvrdí, že Ukrajina nemá zájem o mírová jednání. Je však třeba připomenout, že od začátku války to byl Kyjev, kdo opakovaně nabízel možnosti mírového urovnání. Zelenského tým souhlasil s jednáním i v podmínkách plnohodnotné agrese.

Rusko však pokaždé využilo těchto pokusů k tomu, aby získalo čas, přeskupilo svá vojska a pokračovalo v boji.

Putin využívá tento narativ k vytvoření iluze, že Rusko usiluje o mír. Mír však není možný za podmínek kapitulace Ukrajiny.

Pokud by Moskva skutečně chtěla mír, mohla by tak učinit okamžitě: stáhnout svá vojska z Ukrajiny a přestat podporovat teroristické skupiny v Donbasu.

Místo toho však Putin nadále používá rétoriku o „obraně ruského míru“ a „nacistické hrozbě“, aby ospravedlnil okupaci a vraždění.

Skutečné záměry Kremlu jsou jasné – činy Ruska křičí hlasitěji než slova: Moskva pokračuje v mobilizaci, úderech na civilní infrastrukturu Ukrajiny a potlačování vlastního obyvatelstva. To nejsou známky touhy po míru, ale strategie pokračující agrese.

Putin využívá propagandistické platformy, jako je rozhovor se Zarubinem, k vytvoření iluze oběti tím, že obviňuje Západ a Ukrajinu z neochoty vyjednávat.

Ve skutečnosti Moskva není ochotna přistoupit na kompromis, protože jejím cílem je zničit nezávislou Ukrajinu jako stát.

Kreml si může vymýšlet výmluv a důvodů, kolik chce, ale to nejdůležitější zůstává zřejmé a neměnné – válka na Ukrajině mohla skončit ze dne na den, kdyby Rusko učinilo jednoduché rozhodnutí – stáhlo své vojáky z okupovaných území a zastavilo agresi. Putin však nadále spoléhá na lži, manipulaci a násilí, aby si udržel svou moc.

Agresor zároveň trvá na tom, že jakékoli dohody musí „zaručit bezpečnost Ruska“. Za takovou rétorikou se však skrývá pouze touha nadále se vměšovat do záležitostí Ukrajiny. Je zřejmé, že Rusko není připraveno respektovat hranice sousedního státu, suverenitu a právo ukrajinského lidu na sebeurčení.

  Ministr zahraničí USA Marco Rubio: Ohrožena existence Ukrajiny

Putinův rozhovor je pokusem vykreslit Rusko jako oběť a Ukrajinu a Západ jako viníky konfliktu.

Ne náhodou je klíčovou Putinovou větou v rozhovoru jeho nespokojenost s jednáním západních spojenců Kyjeva.

„Všechno skončí do dvou měsíců, pokud nebude pomoc ze strany Západu. V tomto smyslu je suverenita Ukrajiny téměř nulová,“ řekl Putin.
Takovou větou se však postavil do hloupé pozice – tím, že vynaložil velké úsilí na to, aby ukázal neúčinnost podpory ukrajinských spojenců, prokázal kremelský diktátor svou sílu.

„Není to tak, že by nemohli existovat, nevydrží ani měsíc, pokud přestanou chodit peníze a obecně řečeno munice. Všechno skončí za měsíc, měsíc a půl nebo dva,“ řekl Putin.

Takové prohlášení je potvrzením účinnosti mezinárodní podpory. Pro Kreml je nepříjemné a je pochopením, že pro Rusko není snadné vzdorovat takové konsolidaci sil civilizovaného světa na podporu ukrajinského lidu.

Čerstvý rozhovor se totiž ukázal být nasycen starými a dlouhodobě neúčinnými narativy Kremlu. Ruskému obyvatelstvu to však stačí, svému vůdci stále fanaticky věří.

Ten sice nadále deklaruje svou „touhu po míru“, ale opět žongluje s prázdnými slovy, jejichž cílem je manipulovat veřejným míněním.

Evropané si z toho musí vyvodit vlastní závěry. Ty správné. Je třeba si uvědomit, že v demokratické společnosti je důležité dodržovat zásady mezinárodního práva a odhalovat kremelskou propagandu, která představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu.

Přemýšlejte, pánové z Evropy, a vyvozujte správné závěry. Na dnešních závěrech závisí váš zítřek.

Autor: Franz Hoffman

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com