Ruský parlament dnes schválil pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Příslušný návrh zákona odsouhlasili nejprve poslanci v dolní komoře – Státní dumě, odpoledne ho odhlasovali také členové horní komory – Rady federace. Učinili tak den poté, co ruský prezident Vladimir Putin v projevu o stavu země prohlásil, že Rusko účast v dohodě pozastavuje.
Šéf Kremlu podle agentury Interfax dumě příslušný dokument ke schválení předložil už v úterý. Zákon o pozastavení účasti Ruska ve smlouvě Nový START vstoupí v platnost dnem jeho zveřejnění. Rozhodnutí o případném obnovení účasti Ruska na dohodě podle agentury TASS bude činit ruský prezident.
Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou v této smlouvě popsány. Dohoda Nový START je považována za poslední významnou rusko-americkou úmluvu o kontrole jaderných zbraní. Její platnost má vypršet v roce 2026.
„Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ řekl v úterý Putin. Rusko podle něj účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude smlouva brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“.
Ruská diplomacie nicméně večer oznámila, že Moskva bude dál dodržovat limity ukotvené v úmluvě, které omezují jaderné arzenály dvou mocností maximálně na 1550 strategických jaderných zbraní a 700 mezikontinentálních střel či bombardérů. Také ministerstvo obrany dnes uvedlo, že se hodlá dál řídit omezeními, která z dohody vyplývají.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že ruský návrat k účasti ve smlouvě Nový START bude záležet na postoji Západu. „Jakmile bude ochota vzít v úvahu naše obavy, pak se situace změní,“ uvedl kremelský mluvčí podle agentury TASS. Prvotní reakce představitelů „kolektivního Západu“ podle něj ale neukazuje připravenost jednat.
Kroky Ruska vyvolaly znepokojení ve Washingtonu a evropských metropolích, uvedla agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Putinovo vyjádření v úterý označil za nezodpovědné. „Zůstáváme připraveni s Ruskem kdykoli jednat o omezování (počtu) strategických zbraní, nehledě na vše ostatní, co se děje v našem vztahu nebo ve světě,“ uvedl Blinken podle BBC. Podle Washingtonu není jasné, zda bude mít oznámení praktické důsledky.
České ministerstvo zahraničí Putinovo rozhodnutí odsoudilo a vyzvalo Moskvu, aby se vrátila k plnění dohody. „Smlouva New START podepsaná v Praze v roce 2010 má zásluhu na posílení transparentnosti, budování důvěry v jaderné oblasti a snížení počtu jaderných zbraní,“ uvedlo dnes české ministerstvo zahraničí. „Česko odsuzuje rozhodnutí Vladimira Putina pozastavit provádění smlouvy a vyzývá Rusko k rychlému návratu k jejímu naplňování,“ dodala česká diplomacie.
Putin v tradičním poselstvím k federálnímu shromáždění v úterý také znovu označil za viníka války na Ukrajině Západ a obvinil jej ze snahy zničit Rusko. Několik hodin po něm vystoupil ve Varšavě americký prezident Joe Biden, který prohlásil, že Moskva na Ukrajině nikdy nedosáhne vítězství. Podle šéfa Bílého domu podpora Ukrajiny nepoleví. Rusko před téměř rokem vojensky napadlo svého souseda a západní země Kyjev podporují mimo jiné dodávkami zbraní.
