Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina v novinovém rozhovoru obvinil státy Severoatlantické aliance, že pokračujícími dodávkami zbraní Ukrajině a poskytováním zpravodajských informací Kyjevu „fakticky bojují proti Rusku“. Dmitrij Peskov si také postěžoval na německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že přes přísliby se už nebaví s šéfem ruského státu, a vůbec na to, že Západ „ostentativně nenaslouchá“ Rusku.
Putin, který před rokem vydal rozkaz ke vpádu ruských vojsk do sousední země, původně ohlásil „speciální vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ sousední zemi. Tváří tvář ruským neúspěchům na bojišti v protahující se válce ruský prezident tvrdí, že Rusko vlastně čelí celému kolektivnímu Západu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě loni na toto téma pobavil vtipem, že Rusko „válčí“ s NATO, desítky tisíc ruských vojáků už padly, ale NATO se do boje ještě nedostavilo.
„NATO v podstatě vystupuje jako jeden blok již ne jako naši předpokládaní protivníci, ale jako nepřátelé. Jejich rozvědky po 24 hodin každý den pracují proti nám, jejich zbraně, jak nedávno zdůraznil Putin, bezplatně dodávají Ukrajině a střílí po našich vojácích,“ řekl Dmitrij Peskov v rozhovoru, který dnes zveřejnil ruský list Izvestija. V nových zásilkách se technická úroveň zbraní dodávaných Ukrajině ustavičně zvyšuje. „Tyto země – Francie, Anglie a USA – jsou v jedné organizaci, která fakticky bojuje proti nám, nachází se ve stavu přímého ozbrojeného střetu, se zřetelem na jejich zbraně na Ukrajině,“ tvrdil Peskov. „Tady nelze nic zakrývat, nic uhlazovat, je nutné nazývat věci pravými jmény. Prostě to musí pochopit, ačkoliv pokaždé jako mantru opakují, že nechtějí být účastníky konfliktu,“ dodal.
„Slyšeli jsme hodně prohlášení Scholze a Macrona, kteří říkali že chtějí dál jednat s Putinem, aby hedali nějaké cesty a východiska ze situace. Ale v poslední době žádné iniciativy nebyly,“ řekl mluvčí.
Tvrdil také, že rostoucí angažovanost Francie v konfliktu snižuje Macronův potenciál jako prostředníka při urovnání konfliktu. „Slyšeli jsme pět- či šestkrát Macronova prohlášení o připravenosti zavolat Putinovi a jednat, ale všichni by měli vědět, že nebyly žádné (takové) žádosti či sondování možného termínu,“ řekl.
Peskov také nabádal „kolektivní Západ vedený USA“, aby změnil přístup k chápání ruských obav o vlastní bezpečnost v duchu teze o nedělitelné bezpečnosti a také bodu čínského plánu na urovnání ukrajinského konfliktu, že bezpečnost jedné země nelze zajistit na úkor bezpečnosti jiného státu, což podle mluvčího odpovídá ruskému postoji. „Čína je obrovská, mocná země, jejíž zájmy si žádný hráč na mezinárodní scéně nemůže dovolit ignorovat,“ vysvětloval mluvčí.
Připustil však, že za stávající situace, především v Kyjevě, nelze doufat, že by se mohlo přistoupit k posuzování nuancí mírových plánů.
V prohlášeních západních zemí po Putinově prohlášení, že pozastavuje účast Ruska na dohodě omezující počty strategických jaderných zbraní a jejich nosičů,bylo podle Putinova mluvčího slyšet jen „poměrně nekompromisní odsouzení Ruska a absence jakékoliv ochoty přihlížet na obavy Ruska“.
Západní země „tvrdošíjně nechtějí slyšet Putinova slova“ – a tady se podle Peskova ukazuje správnost prezidentova názoru, který řekl, že „ostentativně nás nechtějí slyšet, ale tak tomu už více nebude“.
