Situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie byly zásadními tématy druhého dne jednání summitu EU v Bruselu. Lídři se v závěrečném prohlášení shodli na tom, že bankovní systém je odolný a má dostatek likvidity. To novinářům řekl také český premiér Petr Fiala, podle nějž nic nenasvědčuje tomu, že by v Evropě hrozily podobné problémy jako ve Švýcarsku či Spojených státech. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je však třeba vyjasnit například rozložení rizik. Německý kancléř Olaf Scholz ujistil, že situace Deutsche Bank, která čelí poklesu svých akcií, je stabilní.
Prezidenti a premiéři se k jednání o finančních otázkách sešli v době, kdy po nedávném kolapsu švýcarské banky Credit Suisse hlásí problémy například právě německá Deusche Bank. Scholz ale prohlásil, že „není důvod se znepokojovat“ a že ústav zásadně modernizoval svůj ekonomický model.
„Mám velkou důvěru, co se týče likvidity a odolnosti, kterou si vybudoval náš bankovní systém,“ řekl Paschal Donohoe, šéf euroskupiny, v níž se schází ministři financí zemí používajících euro. Donohoe lídrům společně se šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou prezentoval aktuální situaci.
Lídři včetně Fialy se po jednání shodovali, že situace na evropském bankovním trhu je stabilní. „Navzdory některým negativním událostem v bankovním sektoru ve Švýcarsku nebo ve Spojených státech naše občany můžeme ujistit, že evropský bankovní systém je velmi stabilní,“ uvedl český premiér. „Nic nenasvědčuje tomu, že by hrozil nějaký podobný scénář,“ dodal s tím, že kontrolní mechanismy v Evropě jsou silnější než v jiných zemích.
„Myslíme si, že současný dohled je silný, ale přesto je potřeba přijmout některé finální kroky. Například kdo v systému ponese jaká rizika, pokud vyvstanou problémy,“ řekl novinářům Rutte.
Někteří lídři hovořili také o obnově unijních fiskálních pravidel. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem jejich platnost v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Podle řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise se státy shodují na potřebě dojednání jejich nové podoby do konce roku. Řecko však patří k zemím, které vzhledem ke svému vysokému dluhu požaduje individuálnější přístup než dosud. Naproti tomu Nizozemsko či severské státy chtějí, aby bylo dodržování stejných pravidel závazné pro všechny.
