Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru 28. března na svém zasedání v Lausanne oficiálně „doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby vrátily ruské a běloruské sportovce do sportovních soutěží“.
V zásadě se s tím po takovém rozhodnutí nejvyššího olympijského orgánu na světě dá skoncovat – olympijské principy se zastavily na prahu MOV.
A nyní může šéf organizace mluvit, jak chce, že podle rozhodnutí budou sportovci z Ruské federace a Běloruské republiky chodit na závody pouze v neutrálním postavení a v žádném případě nemají právo identifikovat sami se svými zeměmi.
Ještě cyničtější jsou Kochova prohlášení ohledně přijímání na mezinárodní soutěže pouze těch sportovců z Ruska a Běloruska, kteří válku nepodporují.
„Sportovci, kteří mají smlouvu s ruskými nebo běloruskými vojenskými organizacemi, národními bezpečnostními službami, se nemohou účastnit mezinárodních soutěží. Totéž platí pro personál,“ uvedl výkonný výbor MOV v prohlášení.
Tady je jen zajímavé, jak soudruh předseda olympijského výboru identifikuje právě tuto podporu či nepodporu ze strany představitelů agresorských zemí, těch velmi agresivních záměrů jejich států.
No, každý ruský sportovec (a nejen sportovec) cestující do zahraničí má tak či onak kontakt s ruskou bezpečnostní službou.
Je důležité poznamenat, že při takovém protiváhou si byli členové výboru dobře vědomi postavení civilizované části světa, která se jednoznačně postavila proti přijímání sportovců z agresorských zemí na soutěže.
Svůj postoj k tomu vyjádřili sportovci, politici i obyčejní lidé. Jejich poselství je naprosto jasné – zatímco Rusko provádí vojenskou invazi na Ukrajinu a běloruská strana mu všemožně pomáhá, není možné umožnit zástupcům těchto zemí účast na sportovních akcích pod záštitou MOV.
Co pohání členy výkonného výboru MOV a jeho vůdce, je řečnická otázka. Ale v každém případě je to zahrávání si s ohněm. Nepochopením toho, k čemu takové hry vedou, Evropa prošla už téměř před sto lety.
Někdo z nepochopení, někdo z lhostejnosti, někdo se snažil urvat kousek koláče v sekci jednotlivých zemí – každý se snažil hrát své hry. Cenou za takový přístup je světová válka.
Agresor je mazaný a pragmatický. Stejně jako v minulém století se nově zrozený sběratel nové říše snaží podrobit si svět pro sebe. A soudě podle počínání jednotlivých zástupců (jako v tomto případě výkonného výboru MOV) se mu to daří.
Rozhodnutí nejvyššího olympijského orgánu dávají důvod se domnívat, že členové právě tohoto orgánu mají zájem nejen o sport. A teze, které hlásá soudruh Bach, se nějak velmi zvláštně podobají kremelským vyprávěním.
Moskva navíc pokračuje v informačním útoku a nyní využívá olympijské informační příležitosti.
„Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o omezení vstupu ruských sportovců bylo projevem nacionalismu a nenávisti,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová.
Takže, pánové, civilizovaní lidé. A soudě podle reakce soudruha Bacha souhlasí s postojem Moskvy.
Jen se zamyslete nad tím, z čeho představitel kremelské kliky obviňuje svět: tedy když ruská vojska vtrhnou do sousedního státu, kterému se cynicky říkalo „bratrský“ a o jehož lidu, vůdce Kremlu dodnes prohlašuje, že je sjednocený s představiteli Ruska – toto , podle Zakharové není vůbec nenávist.
Když fašisticko-ruští vetřelci zabíjejí lidi pro frázi „Sláva Ukrajině“ nebo jen proto, že jsou Ukrajinci, není to podle Kremlu nacismus.
A zároveň touha mírumilovného lidu žít ve vlastní nezávislé zemi a připraveného bránit sebe i celý civilizovaný svět před invazí hord z moskevských bažin – ruská vládnoucí klika se okamžitě rovná nacionalismu.
A lidé jako soudruh Bach, vědomě nebo ne, hrají s Moskvou. Mimochodem, poslouchejte, čeho se v moskevských bažinách obávají.
„Situace je taková, že cestování bez vlajky není něco špatného, ale jednoduše nebezpečného. Každý pochopí, odkud jste. Neexistují žádné záruky. MOV nám je nedává, “řekla Zhurova, zástupkyně Státní dumy Ruské federace, která byla kdysi olympijskou vítězkou.
Chápete podstatu problému – chce záruky od MOV pro své sportovce, kteří mohou jít reprezentovat agresora na mezinárodní scénu.
„Vidíme, jak se mezi sportovci šíří rusofobie. Můžeme si být jisti, že našim sportovcům nebude odepřen vstup do jiné země? K čemu to všechno potom je a jak se bude sportovec cítit?“ upřesnila Zhurova.
Pokud jste nevěděli, co je cynismus, přečtěte si znovu, co řekl poslanec parlamentu agresorské země, která pro své sportovce vyjednává o „zárukách“ mezinárodních organizací a velmi se obává, „jak se budou cítit “.
Možná se jako olympijská vítězka měla zamyslet a přemýšlet, co cítí obyvatelé Ukrajiny, když jsou ostřelováni a bombardováni jejím státem. A teď se sportovci této země, která zabíjí statisíce, řítí na olympiádu.
Ale pro MOV to není argument. Ignoroval všechny výzvy a argumenty Ukrajiny (které podporoval celý progresivní svět) o odstranění ruských a běloruských sportovců z účasti na mezinárodních sportovních soutěžích.
Místo toho se Bach pokusil vylíčit jednání svého týmu jako neochotu zapojit se do politiky s tím, že „organizace nemůže být arbitrem v globálních politických sporech“.
Jen v případě Ruska a Běloruska nefunguje princip „apolitických sportovců“ – to jsou totalitní státy, ve kterých je potlačováno vše, co může mít jiný úhel pohledu, než jaký hlásají úřady.
To platí i pro sportovní odvětví, kde je také přísná kontrola, a to jak nad každým sportovcem individuálně, tak nad celým odvětvím.
Sportovci s ruskými a běloruskými pasy se mohou vrátit na mezinárodní soutěže. Kdysi dávno byl svět tichý.
V zásadě, stejně jako v roce 2014, civilizovaná společnost, která projevila infantilnost, umožnila Putinovi, který anektoval Krym od Ukrajiny, pochopit jeho shovívavost a již v roce 2022 zahájit globální válku.
Pamatujte, že historie je cyklická. Pokud se někomu zdá rozhodnutí MOV bezvýznamné a daleko od politiky, pak byste měli vědět, že budoucnost často závisí na takových lhostejných rozhodnutích.
Autor: Franz Hoffman
