Kupní síla klesla ve srovnání se situací před desetiletím jen u některých dávek, u části podpor se naopak výrazně zvedla. U rodičovské je o desetinu nižší než v roce 2012, u části příspěvků na péči o čtvrtinu. U příspěvků na mobilitu reálná hodnota naopak vzrostla o polovinu, u přídavků na děti pro rodiny pracujících rodičů o 59 procent a u pěstounských dávek se zdvojnásobila. Vyplývá to z nové studie dvojice výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Podle autorů výdaje na dávky nominálně i reálně za desetiletí vzrostly, jejich podíl na HDP se ale mírně snížil. Koalice jedná o zvýšení rodičovské. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK řekl, že chce prosazovat i úpravu příspěvků na péči.
„Pokud má úroveň sociálního zajištění držet krok s dlouhodobým ekonomickým vývojem, měla by se úroveň dávek zvyšovat zhruba tempem růstu mezd v ekonomice a objem výdajů na dávky zhruba tempem růstu HDP,“ uvedli výzkumníci Petr Janský a Daniel Kolář ve své studii.
Studie se zaměřila na rodičovskou, dětské přídavky, příspěvky na bydlení, mobilitu a péči, pěstounské dávky i životní minimum. Všechny se od roku 2012 aspoň jednou zvedly. Podle autorů od té doby do letoška průměrná mzda reálně vzrostla o 17,6 procenta a důchody o 23,8 procenta. Nejvíc se za poslední desetiletí zvýšila reálná hodnota pěstounských dávek, zdvojnásobila se. O 59 procent vyšší je kupní síla dětských přídavků pro domácnosti pracujících rodičů a o polovinu příspěvků na mobilitu. Reálně téměř stejné jako v roce 2012 jsou normativy příspěvků na bydlení, příspěvky na péči pro lidi ve vážném stavu a přídavky pro domácnosti, kde dospělí nepracují.
Rodičovská klesla na 90 procent úrovně před 11 lety, větší kupní sílu než tehdy měla po přidání v roce 2020 do loňska. Reálná hodnota příspěvku na péči pro postižené a seniory ve středně těžkém stavu je proti roku 2012 na 73 procentech, uvádějí výzkumníci.
Rodičovská se zvedla naposledy v roce 2020 o 80.000 korun na 300.000 korun. Podle dřívější studie pětice výzkumníků IDEA to vedlo k jejímu delšímu čerpání. Poklesl podíl matek, které se zapojily do práce. Pro společnost to znamenalo další náklady. Národní ekonomická rada vlády (NERV) poukazuje na to, že Česko má v EU jednu z nejdelších rodičovských. Doporučila ji kvůli snížení zadlužování zkrátit s případným odpovídajícím snížením částky. Koalice jedná naopak o navýšení. Vládní a opoziční strany navrhují přidání zhruba od 50.000 do 100.000 korun, Piráti prosazují valorizaci. NERV i Národní rozpočtová rada (NRR) před zaváděním dalších valorizací a růstem výdajů varují, byly by na dluh. Jurečka ČTK řekl, že chce prosazovat i úpravu příspěvků na péči. Se zavedením jejich valorizace počítá chystaná novela o sociálních službách.
Reálná hodnota životního a existenčního minima je i přes jejich zvyšování podle studie nižší než v roce 2012. Životní minimum odpovídá reálně 95 procentům tehdejší částky, po loňských úpravách je na úrovni roku 2017. Autoři poukazují na to, že nárok na řadu podpor se od životního minima odvozuje. „Došlo tak k omezení nároku na dávky podmíněné životním minimem,“ uvedli výzkumníci.
Podle studie výdaje na dávky nominálně i reálně vzrostly. Nominálně se zvedly v posledních letech kvůli covidové epidemii, inflaci a energetické krizi. Podíl vydané sumy na HDP se ale mírně snížil. Do roku 2021 se průměrná mzda zvyšovala rychleji než dávky, loni naopak kvůli vysoké inflaci reálně klesla.
Reálná hodnota sledovaných dávek, průměrné mzdy a průměrného důchodu v procentech v roce 2023 ve srovnání s rokem 2012:
| Dávka | Hodnota |
| Příspěvek na péči – středně těžká závislost | 73 |
| Rodičovský příspěvek | 90 |
| Přídavek na dítě – domácnost nepracujících | 102 |
| Příspěvek na bydlení – normativ | 105 |
| Příspěvek na mobilitu | 149 |
| Přídavek na dítě – domácnost pracujících | 159 |
| Dávky pěstounské péče | 199 |
| Průměrná mzda | 118 |
| Průměrný starobní důchod | 124 |
Zdroj: studie IDEA
