Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes složil v parlamentu přísahu na další období. Do Ankary kvůli tomu přijely přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg, kteří by se měli odpoledne účastnit ceremonie v prezidentském paláci. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, má dnes také oznámit složení své nové vlády.
Po přísaze před tureckými poslanci Erdogan zamířil do ankarského mauzolea prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, který před sto lety založil Tureckou republiku a v zemi se těší velké vážnosti. Jeho portrét je nejen na tureckých bankovkách, kromě úředních budov visí i v mnoha domácnostech a za urážku jeho památky hrozí podle zvláštního zákona o zločinech proti Atatürkovi až tři roky vězení.
Erdogan dnes vyzval Turky, aby odložili své neshody a soustředili se na budoucnost. Na inauguračním ceremoniálu v prezidentském paláci nasadil podle agentury Reuters smířlivý tón.
„Přijmeme všech 85 milionů lidí bez ohledu na jejich politické názory. Odložme stranou rozhořčení z volebního období. Hledejme cesty ke smíření,“ řekl. „Společně se musíme dívat dopředu, zaměřit se na budoucnost a pokusit se říci nové věci. Měli bychom se snažit budovat budoucnost tím, že se poučíme z chyb minulosti,“ dodal.
„Očekáváme, že opozice bude jednat se smyslem pro odpovědnost za blaho a demokracii Turecka,“ řekl také Erdogan, jehož režim bývá obviňován, že potlačuje svobodu slova. Poté požádal „strany“ i „novináře, spisovatele, občanskou společnost a umělce, (aby) se smířili s národní vůlí“. Opoziční poslanci zůstali sedět při projevu hlavy státu, která mimo jiné slíbila, že „bude vykonávat své povinnosti nestranně“.
Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili vysoce postavení představitelé. Kromě Stoltenberga byl na místě i venezuelský prezident Nicolás Maduro, maďarský premiér Viktor Orbán i arménský premiér Nikol Pašinjan.
Devětašedesátiletý Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, letos poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. O pokračování jeho vlády rozhodlo až druhé kolo 28. května, v němž dostal 52,2 procenta hlasů.
Ještě před prvním kolem ze 14. května některé průzkumy dávaly šanci kandidátovi opozice Kemalu Kiliçdarogluovi. Mnozí se domnívali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména růst cen, a že mu body ubere i podle některých špatně zvládnutá vládní pomoc po únorovém zemětřesení. Většina Turků ale podle analytiků opět dala přednost silnému vůdci před málo charismatickým demokratem, navzdory tomu, že Erdoganův režim potlačuje svobodu slova a zavírá do vězení své kritiky.
