Už před koncem války na Ukrajině by měli mít spojenci jasno, jaký budou mít postoj k poválečnému Rusku. Na summitu tzv. bukurešťské devítky, tedy zemí z východního křídla NATO, to dnes v Bratislavě řekl prezident Petr Pavel. Zopakoval, že pokud aliance na Ukrajině nechá zvítězit Rusko, prohraje i ona sama. Je podle něj důležité to vysvětlit občanům. Podotkl, že nejde o otázku volby, ale nevyhnutelnosti. Posílení obranných kapacit NATO není podle něj nutné kvůli nařízení z bruselského ústředí, ale kvůli agresivní politice Ruska.
Připomněl, že v minulosti selhaly mnohé snahy západních zemí komunikovat s Ruskem. Řekl, že stejně jako bude poválečná Ukrajina, bude i poválečné Rusko. Spojenci by proto měli začít uvažovat, jak budou s Ruskem komunikovat. „Musí nám být jasné před koncem války, jaký bude náš společný přístup k Rusku,“ řekl. Podobně to podle něj platí i pro Čínu, která také představuje „jednu z proměnných komplikované bezpečnostní rovnice“.
Zmínil také nutnost připravit se na poválečnou obnovu Ukrajiny, aby tuto úlohu nepřevzaly země jako Čína. Spojenci se musí soustředit nejen na budování armády, ale i na znovuvybudování hospodářství Ukrajiny a její společnosti.
Pavel uvítal diskusi o ratifikací členství Švédska v NATO. Účastníci diskuse podle něj apelovali na Turecko a Maďarsko, aby ji urychlily. Tyto dvě země jsou poslední, které ještě vstup severské země neodsouhlasily.
Pavel považuje za velice pozitivní, že se devět zemí východní a střední Evropy dohodlo na tom, že Ukrajina by se měla rozhodně stát členem aliance, proces by neměl být zdržován a měl by nastat okamžitě po ukončení války, řekl českým novinářům.
Od nadcházejícího aliančního summitu ve Vilniusu si Pavel slibuje, že bude posílena celková obrana aliance, a to nejenom prostřednictvím výdajů na obranu, ale také posílením přítomnosti na východním křídle NATO. „Všechny země se také zavázaly, že v rámci nově schvalovaných plánů budou mít připraveny jednotky, které jsou k těmto plánům, na rozdíl od minulosti, přímo vázány,“ řekl. Pro všechny státy včetně Česka to podle něj znamená větší zodpovědnost za příspěvky, které do společné obrany dávají.
Po summitu B9 měl Pavel bilaterální jednání s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou, mluvili například o českém příspěvku do alianční předsunuté přítomnosti v Litvě nebo o působení českých pilotů při ochraně pobaltského nebe. Pavel řekl, že mezi ČR a Litvou nejsou v podstatě žádné sporné otázky a vztahy jsou na výborné úrovni.
Pavel dnes v Bratislavě také uctil památku jednoho ze zakladatelů Československa Milana Rastislava Štefánika. U mohyly, která stojí na místě letecké havárie, při které Štefánik v roce 1919 zemřel, ocenil jeho význam pro vznik samostatného státu Čechů a Slováků. Poznamenal, že v Česku je Štefánik neprávem ve stínu Tomáše Garrigue Masaryka. Řekl, že bez nich obou by Československo pravděpodobně nevzniklo.
