Nově zvolený ředitel České televize (ČT) Jan Souček nebude stát v cestě vzniku podobně provokativní satiry, jakou se před 30 lety stal pořad Česká soda. Naopak se těší, až dostane na stůl návrhy na nějaký formát s podobně třaskavým potenciálem. Na Kavčí hory podle svých slov nepřichází dělat revoluci, rád by ale zlepšil vnitřní klima a komunikaci v televizi. S politiky chce jednat o financování veřejnoprávního média, situace je podle něj vážná, ručičky na hodinách už překročily příslovečných „za pět minut dvanáct“. Souček to řekl v rozhovoru s ČTK. Vedení ČT se Souček ujme v říjnu po devíti letech v čele brněnského studia.
Česká soda se vysílala od roku 1993. Testovala tehdy hranice televizní zábavy, vyvolávala smích i pobouřené reakce. Doba se podle Součka změnila, těžko tedy očekávat totožný pořad, otevřely se však různé nové možnosti televizní tvorby. „Těším se na formáty, které přijdou s tak provokativní satirou, jakou byla Česká soda před 30 lety,“ řekl Souček.
Jako jeden z hlavních cílů v čele České televize si stanovil změnu komunikace a firemní kultury, například směrem k větší otevřenosti. Zmínil také zpřehlednění a zjednodušení některých procesů.
„ČT má vnitřní procesy zbytečně složité, probíhají přes zbytečně moc uzlových bodů. Já bych rád, aby jednotliví manažeři i kreativní producenti na sebe vzali vyšší míru odpovědnosti. Změnou interních procesů i jasným důrazem na využití nejmodernějších technologií a digitalizaci chci dosáhnout zjednodušení práce, odbourání administrativy,“ uvedl Souček.
Televizi pod novým vedením nečeká změna kurzu, zdůraznil. Musí zůstat sebevědomým, nezávislým a objektivním médiem. Plánuje však revizi a možná i zjednodušení programového schématu, odstranění zbytečných duplicit, s vyšším důrazem na kvalitu toho, co zbude. „Já jsem systematik a mám rád věci, které jsou přehledné a velmi funkční,“ řekl.
S politiky chce Souček jednat o financování televize. „Samozřejmě nemůžu zastírat, že ČT je ve složité finanční situaci, kterou ale nedokáže ovlivnit sám generální ředitel. K tomu potřebujeme spolupráci a souhlas Poslanecké sněmovny a Senátu. Věřím, že v relativně krátkém horizontu bude v téhle otázce jasno,“ uvedl Souček.
Jako ideální variantu vidí novou definici poplatníka koncesionářského poplatku. Poplatek by tak hradila každá domácnost, která má odběrné místo elektrické energie. Částka by podle Součka měla činit zhruba 180 korun. Nyní lidé platí 135 korun měsíčně za přijímač. Souček ale zdůraznil, že dosud nebyl za ČT součástí ministerské komise, která o případné změně legislativy jednala. Chce agendu brzy převzít a domluvit si schůzku s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS).
Součástí debaty o financování televize by podle Součka měla být i diskuse o charakteru a rozsahu služby, kterou bude společnosti poskytovat. Od zákonodárce by mělo podle Součka například jasně zaznít, že se televize má intenzivně věnovat i digitální sféře. „Televize poskytuje ten servis v digitální oblasti spíš díky šikovnému výkladu současného zákona než díky tomu, že by nám zákonodárce svěřil tu digitální sféru jako strategický úkol,“ uvedl.
Televize by podle Součka mohla přispívat také k integraci menšin, zmírňování napětí ve společnosti nebo zvyšování mediální gramotnosti a posilování odolnosti vůči konspiračním teoriím a fake news. Souček zmínil také část společnosti, která má pocit, že stát neřeší její problémy a média neotvírají témata, která pokládá za podstatná. Například televizní publicisté a dokumentaristé by mohli pátrat po tom, jak se někteří lidé dopracovali k pocitu, že stát či média stojí v podstatě proti nim a jejich zájmům.
„Je to těžká práce, bude to těžká práce, ale to, že úkol je těžký, neznamená, že pokud pracujeme ve veřejné službě, že bychom se ho měli vzdát,“ uvedl Souček.
