Akademici z iniciativy Hodina pravdy budou v říjnu stávkovat, pokud vláda univerzitám nepřidá ze státního rozpočtu více peněz na výzkum a vzdělávání studentů a na mzdy vysokoškolských učitelů. ČTK to dnes iniciativa sdělila v tiskové zprávě. Zatím akademici na fakultách začali zakládat stávkové výbory. Zástupci univerzit, sdružených v uskupení, žádají zrovnoprávnění mzdových tarifů mezi obory na vysokých školách. Placení akademiků se podle nich výrazně liší. Na nízké odměny si stěžují zvláště na humanitních a společenskovědních oborech.
“Situace je nadále neúnosná a řešení je třeba teď. Pokud vláda zásadně nezmění přístup, proběhne v říjnu stávka,“ uvedl za nespokojené akademiky František Kratochvíl z odborové organizace Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Kvůli nízkým odměnám akademici v některých městech protestovali už na jaře. Na podfinancování univerzit si stěžují i rektoři univerzit a zástupci Rady vysokých škol (VŠ). Ministr Bek s rektory o financování jednal 8. června. Dříve na jaře se mluvilo o dotaci asi 901 milionů korun ještě v tomto roce. Na částce se shodli členové pracovní skupiny, kterou inicioval tehdejší ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a v níž byli zástupci ministerstva školství (MŠMT) a VŠ. Bek ale navýšení rozpočtu univerzit v letošním roce opakovaně odmítl.
Podle nového ministra školství, který do úřadu nastoupil v květnu, může za nízké mzdy akademických pracovníků na některých fakultách špatné řízení těchto pracovišť v minulosti. Zopakoval to i na dnešním slavnostním předávání jmenovacích dekretů profesorů v pražském Karolinu, kde uvedl, že „podfinancovanost univerzit vnímá“. Rektorům VŠ dříve doporučil úpravu oborové nabídky a hledání finančních rezerv v rozpočtech univerzit.
Nízké mzdy mají podle pracovní skupiny při MŠMT hlavně odborní asistenti, tedy vyučující s doktorským titulem. Nejnižší mzdu mají v porovnání s kolegy na jiných fakultách odborní asistenti na filozofických, humanitních a teologických fakultách, kde loni podle dat MŠMT brali 44.500 Kč měsíčně, přičemž průměrný plat středoškolských učitelů byl 52.497 Kč. Podle pracovní skupiny se liší i odměny pracovníků na obdobných fakultách různých univerzit. Zatímco jedna svým pracovníkům z humanitně-společenských oborů platila v průměru okolo 37.000 Kč měsíčně, na jiné VŠ to bylo kolem 70.000 Kč.
Podle vrchní ředitelky sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na ministerstvu školství Radky Wildové by na univerzity mohly jít peníze z půjčky od Evropské komise, řekla dříve na zasedání Rady VŠ. Půjčka má činit zhruba 137,4 miliardy korun, dalších 33,4 miliardy korun chce stát získat nově na grantech. Pro školství žádá vláda podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) 40 miliard korun.
Členové iniciativy rovněž ve shodě s Českou konferencí rektorů a Radou VŠ kritizují další možné škrty v rozpočtu univerzit. Podle návrhu rozpočtu na rok 2024, který připravilo ministerstvo financí, by v roce 2024 mělo mít ministerstvo školství na výdaje 235,75 miliardy korun, tedy o 29,27 miliardy korun méně než letos. Ministr Bek návrh ministerstva financí označil za úřednický návrh, který neodpovídá závazkům vlády ke školství a bude se proto měnit.
Vysokoškolští pedagogové rovněž upozorňují, že podíl výdajů na vysokoškolské vzdělávání ze státního rozpočtu dosahuje historického minima. Výdaje podle nich klesly z 0,66 procenta v roce 2009 na letošních 0,42 procenta. Podíl výdajů v západních státech činí obvykle mezi jedním procentem a 1,5 procenta. Pracovní skupina při MŠMT letos na jaře navrhovala, aby rozpočet pro veřejné univerzity v roce 2024 vzrostl proti letošku o 10,8 miliardy Kč, v roce 2025 o 13,8 miliardy a v roce 2026 o 16,8 miliardy Kč.
