Pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace podpořila na dnešním zasedání vláda. Novinářům to řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). Ministerstvo chce, aby novela zákona o zdravotních službách platila od ledna. Potřebu změn vysvětluje tím, že u zdravotnické dokumentace nyní chybí dostatečná definice. Navíc předpisy počítají především s listinnou podobou a neposkytují „konzistentní, technicky proveditelný a provozně efektivní“ způsob vedení dokumentace v elektronické podobě.
Zdravotnickou dokumentaci by měl předpis v novém znění definovat jako soubor informací vedených, zpracovávaných a uchovávaných za účelem poskytování zdravotních služeb konkrétnímu pacientovi. A to bez ohledu na to, zda je poskytovatel získal od pacienta, od jiného poskytovatele, dalších osob nebo svou vlastní činností.
Zdravotnickou dokumentaci od jiných dokumentů má podle ministerstva odlišit to, jestli jsou příslušné informace shromažďovány kvůli poskytování zdravotní péče, nebo nikoliv. Spadá tak do ní například identifikace pacienta, jeho anamnéza, zdravotní stav, soupis poskytnutých zdravotních služeb či laboratorní výsledky. Nejde naopak o podklady a doklady pro účtování pojišťovnám či samoplátcům nebo spisy vedené kvůli stížnostem a právním sporům.
Předpis výslovně stanoví, že zdravotnická dokumentace může být vedena v listinné i elektronické podobě, které lze také kombinovat. „Zdravotnická dokumentace musí být vedena a zpracovávána průkazně, pravdivě, srozumitelně a čitelně,“ stojí v návrhu. Novela také konkretizuje účely nahlížení do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta.
„Poskytovatelé získají možnost vést dokumentaci v čistě elektronické podobě, což povede v každém případě k neutrálnímu nebo pozitivnímu dopadu na jejich rozpočet, a to současně s potenciálem zvýšení kvality služeb pro lékaře i pacienty,“ stojí v návrhu.
Zákon také upravuje fungování Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a zavádí definici telemedicínských zdravotních služeb. Předpis proto zavádí ustanovení, že zdravotní služby lze poskytovat na dálku za použití telekomunikačních a informačních technologií. Je to však možné jen za podmínek stanovených zákonem a při splnění technických požadavků na kvalitu a zabezpečení komunikace.
Konkrétní možnosti telemedicíny podle Pavlovice ještě později určí jednání pojišťoven s lékaři. Využívání moderních technologií by podle něj mělo umožnit například chronickým pacientům, aby nedocházeli za lékařem osobně v době chřipkové epidemie. Lékaři by mohli sdělit své výsledky, ten by pak na dálku rozhodl o další medikaci.
