Česká policie stíhá ruského občana za trestný čin porušení mezinárodních sankcí. Podle kriminalistů se Rus podílel na převodech peněz ruského oligarchy, který je od roku 2015 na sankčním seznamu EU v souvislosti s ruskou anexí Krymu. ČTK to dnes sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Oligarcha je podle něj dlouhodobě spojovaný s vládními špičkami Ruské federace.
Stíhání Rusa – podle Deníku N je jím podnikatel původem z Ukrajiny Dmitrij Kalantyrskij – zahájila centrála 2. srpna. Trestné činnosti, která spočívala v převodu oligarchových peněz, se podle vyšetřovatelů dopustil v roce 2015. „Peněžní prostředky byly následně použity i na území České republiky,“ uvedl mluvčí.
V případu, který dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství, provedla policie jednu domovní prohlídku. Muže stíhá na svobodě.
Deník N napsal, že Kalantyrskij žije v Česku od roku 2014 a že mu policisté v rámci trestního řízení zaplombovali jednu budovu. Muž obvinění odmítl. „Ty peníze mi poslali moji obchodní partneři z jedné firmy, když jsem odešel z Ruska,“ řekl serveru Kalantyrskij. V té době podle něj neměl Rotenberg s touto společností žádné vztahy. Podnikatel potvrdil, že zaslaná částka dosahovala téměř 100 milionů korun. Podle vyšetřovatelů peníze částečně skončily v daňových rájích, část z nich ale zůstala v Česku. To, že se s Rotenbergem přes 20 let zná, Kalantyrskij nepopírá – podnikali spolu. Trvá však na tom, že nyní už s ním není v kontaktu.
Server dále uvedl, že bratři Arkadij a Boris Rotenbergovi mají vazby na Putina desítky let, protože v mládí s ním trénovali judo. Nyní Rotenbergovi patří mezi nejbohatší Rusy. A to i díky Putinovi, jehož režim jim dává největší státní zakázky – stavěli například most z Ruska na Krym, který se stal symbolem ruské okupace ukrajinského poloostrova, připomněl deník.
Za porušení mezinárodních sankcí hrozí podle českého trestního zákoníku v základní sazbě až tříleté vězení nebo peněžitý trest. Činu se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu poruší sankce, k jejichž dodržování se Česko zavázalo v OSN či EU anebo které samo zavedlo podle sankčního zákona. Sazba se dále zvyšuje v závislosti na výši způsobené škody. Pokud pachatel svým činem podstatně přispěje k narušení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu nebo podpory demokracie a právního státu, může jít za mříže až na osm let.
