V Rusku se za vlády Vladimira Putina v Kremlu píší i učebnice dějepisu. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij vydal čtyři učebnice určené pro školáky ve věku od 16 do 18 let, ve kterých přináší zcela zrevidovanou interpretaci rozpadu Sovětského svazu, Putinovy éry i příčin války na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Knihy, které se do škol dostanou příští měsíc, odrážejí Putinův pohled na dějiny: hrdost na úspěchy velmoci, jakou byl Sovětský svaz, pobouření z ponížení, jakým byl rozpad komunistické říše, a velebení „nově zrozeného“ Ruska pod vedením Putina, bývalého agenta tajné služby KGB, který je u moci od posledního dne roku 1999.
Poslední kapitola se věnuje příčinám největšího konfliktu na evropském kontinentu od konce druhé světové války, invaze na Ukrajinu, během níž statisíce vojáků utrpěly zranění nebo zemřely. Kapitola „Současné Rusko – Speciální vojenská operace“ odráží Putinovi deziluzi Západem poté, co Rusko nabídlo Spojeným státům podporu po teroristických útocích z 11. září 2001 coby přátelské gesto v období po studené válce. „Západ začal být upnutý a zaměřený na destabilizaci situace uvnitř Ruska,“ píše se v učebnici. „Své cíle ani neskrýval: Rusko rozbít a získat kontrolu nad jeho zdroji,“ uvádí se v ní.
Takové explicitní podání ruských dějin přináší vhled do Putinových úvah o válce. Podle narativu knihy musí ruská mládež pochopit tragédii, jakou znamenal rozpad Sovětského svazu, proradnost Západu i nutnost přinést oběť pro ruskou vlast.
Západ podle učebnice rozšiřoval NATO východním směrem, ačkoliv slíbil, že se nic takového dít nebude, ignoroval pronásledování Rusů, šířil rusofobii a podněcoval „barevné revoluce“ v Gruzii a na Ukrajině, které smetly zavedené elity.
Západní představitelé, ruští disidenti a někteří ruští historici takovou interpretaci odmítají a válku na Ukrajině označují za strategický kiks, který odhalil ruské slabiny a posílil ukrajinskou svébytnost.
„Je to propaganda, a ne učebnice,“ zhodnotil Michail Kopica, ruský učitel dějepisu, který po ruské invazi na Ukrajinu z Ruska odešel. Nyní učí ve škole v Černé Hoře. Na otázku, zda učebnice ukazuje sílu nebo slabost Ruska, odpovídá, že ukazuje obojí. „Režim ukazuje sílu: budeme si dělat, co chceme, a vy se s tím budete muset smířit,“ řekl. „Je to další díl v propagandě zaměřené na celý vzdělávací systém,“ dodal. Na druhou stranu se ale podle něho z knihy dá vycítit, že si režim dělá starosti. „Panují obavy, že se ukáže, že generace vyrůstající s internetem propagandu nepřijímá nebo ji nepřijímá v dostatečné míře, a tak ji musejí stále zesilovat,“ řekl.
Učebnice dokládají jak hloubku rozpolcenosti Ruska v přístupu k Západu v období po studené válce, tak míru nejistoty ohledně dědictví Putinovy éry, která měla po chaosu 90. let přinést pořádek, prosperitu a mír. Spoluautor učebnice Anatolij Torkunov, rektor Moskevského státního ústavu mezinárodních vztahů (MGIMO) se v ní obrací na studenty, aby odpověděli, co „Rusko přinutilo, aby zahájilo speciální vojenskou operaci“. Bylo to podle něho boj o kontrolu nad Ukrajinou mezi Ruskem a Západem, který obviňuje z toho, že rozdmýchal ukrajinský neonacismus ve snaze podrazit nohy Rusku. Popisuje ukrajinskou politiku, jejímž cílem je zakázat ruské knihy, hudbu, filmy a výuku ruštiny.
„Spojené státy a NATO postupně začaly připravovat Ukrajinu na roli hlavního beranidla proti Rusku,“ píše se v učebnici.
Učebnice tvrdí, že snahy Západu potrestat Moskvu za válku na Ukrajině skončily fiaskem a že Rusku byl v západních zemích uloupen majetek v hodnotě bilionu dolarů. Sankce přirovnává k Napoleonově kontinentální blokádě namíření proti Británii.
„Takové jedinečné období málokdy v dějinách přichází,“ tvrdí se v učebnici. „Nepromarni šanci – Rusko je dnes opravdu zemí příležitostí,“ ujišťuje text.
Učebnice končí krátkými životopisy některých Rusů, kteří padli ve válce na Ukrajině, která oficiálně válkou není. Kolik obětí si konflikt vyžádal, v ní ale uvedeno není.
