Podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní v její obraně proti ruské invazi a sankcionovat Rusko znamená podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bránit Chartu OSN. Zelenskyj to dnes prohlásil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a navrhl změny v jejím fungování. Na zasedání hovořil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tvrdil, že konflikt na Ukrajině je důsledkem „otevřeného vměšování“ USA do vnitřních ukrajinských záležitostí. Jeho americký protějšek Antony Blinken mluvil o utrpení, kterým musí procházet ukrajinské civilní obyvatelstvo, a uvedl, že Washington hodlá v podpoře bránící se Ukrajiny pokračovat.
V souladu s Chartou OSN je podle Zelenského ukrajinský mírový plán, který zahrnuje podmínku stažení ruských vojsk za v roce 1991 mezinárodně uznané ukrajinské hranice. Tedy také z poloostrova Krym, který Rusko protiprávně anektovalo už v roce 2014.
Rezoluce rady nyní může vetovat kterýkoliv z pěti jejích stálých členů. Jedním z nich je Ruská federace, která před více než rokem a půl napadla sousední Ukrajinu a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Nástroj veta tak podle Zelenského vede radu do patových situací.
Prezident Ukrajiny proto nyní navrhl, aby bylo možné veto stálého člena RB OSN přehlasovat dvoutřetinovou „globální kvalifikovanou většinou“ Valného shromáždění OSN. Vyzval také k rovnějšímu zastoupení světových zemí v radě.
„Asie si zaslouží širší zastoupení, stejně tak islámský svět. Rada bezpečnosti musí být plně odpovědná světovým národům,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Šéf ruské diplomacie Lavrov, který Zelenského vystoupení v sále neposlouchal a přišel až později, dnes právo veta v Radě bezpečnosti označil za „legitimní nástroj“. Za vývoj na Ukrajině jsou podle Lavrova zodpovědné „Spojené státy a jejich satelity“, které se „od rozpadu Sovětského svazu otevřeně vměšovaly do domácích politických záležitostí Ukrajiny“.
„V rétorice našich západních oponentů slýcháme hesla jako invaze, agrese, anexe. Ani slovo o skutečných problémech, o tom, že živili a otevřeně podporovali nacistické režimy, které přepsaly výsledky druhé světové války a historii jejich vlastních lidí,“ prohlásil Lavrov. Rusko, které opakovaně útočí na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, nepodložené tvrzení o „nacistech“ vládnoucích v Kyjevě používalo jako jedno z několika různých zdůvodnění svého útoku loni v únoru. Zelenskyj podle agentury TASS před začátkem Lavrovova projevu opustil sál.
Lavrovův předřečník, americký ministr zahraničí Blinken připomněl svoji nedávnou cestu na Ukrajinu a návštěvu města severně od Kyjeva, kde podle něj v prvních týdnech po ruské invazi ruští vojáci drželi ukrajinské civilisty zavřené ve sklepě jako rukojmí, aby na domy nemohlo cílit ukrajinské dělostřelectvo.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin spoléhá na to, že pokud bude stupňovat násilí a způsobí dost utrpení, svět se podvolí jeho principům a Ukrajina se přestane bránit,“ řekl Blinken a dodal, že „Ukrajina se ale nevzdává“, a stejně tak v její podpoře neustanou USA. Blinken podobně jako Zelenskyj označil ruskou agresi vůči Ukrajině za porušení Charty OSN.
Před Zelenským měl úvodní slovo generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého „ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále ‚multipolárnějším‘ světě“.
Na seznamu řečníků dnešního zasedání je mimo jiné také český prezident Petr Pavel, vystoupili už také francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová a čínský velvyslanec při OSN Čang Ťün.
Colonnaová varovala, že pokud mezinárodní společenství dnes ruskou agresi vůči Ukrajině přijme, „bude brzy muset svolat Radu bezpečnosti znovu kvůli další agresi, která vznikne (v jiné části světa) a nikdo už nebude v bezpečí“.
Čínský zástupce Čang uvedl, že „dlouhý konflikt na Ukrajině není v ničím zájmu“ a neutrálním jazykem zopakoval čínské stanovisko, že by měla být respektována územní celistvost států, že je nutné dále usilovat o zprostředkování mírových rozhovorů a snižovat rizika rozšíření konfliktu do dalších oblastí.
