Ukrajinské síly nadále postupují ve své protiofenzivě. Každý metr, který Ukrajinci získají, Rusové ztrácejí. Na neohlášené návštěvě Kyjeva to dnes řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal země NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by podle něj čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci po boku ukrajinského prezidenta. Dodal, že aliance bude stát na straně Kyjeva tak dlouho, jak to bude potřeba.
NATO má podle něj nyní uzavřeny rámcové smlouvy se zbrojařskými společnostmi v hodnotě 2,4 miliardy eur (58,5 miliardy Kč), pokud jde o dodávky klíčové munice. Jak Stoltenberg dodal, tyto smlouvy umožní členským státům NATO doplnit jejich vyčerpané zásoby a zároveň nadále poskytovat tolik potřebnou munici Ukrajině.
Ukrajinské síly „postupně získávají půdu pod nohama“ ve své tvrdě vybojované protiofenzivě, uvedl šéf NATO. Zatímco Ukrajinci bojují za své rodiny, za budoucnost a za svobodu, Rusové za „imperiální bludy“ Moskvy, řekl. Zatímco Ukrajina má silnou podporu od všech spojenců v NATO i mnoha dalších zemí, pozice Ruska na světové scéně oslabila. Moskva je odříznuta od mezinárodních summitů a nezbylo jí nic jiného, než pokud jde o zbraně, hledat podporu u režimů jako je Írán a Severní Korea, dodal Stoltenberg.
Šéf NATO zdůraznil, že spojenci poskytují Ukrajině i nadále vojenské vybavení a systémy, které jim pomáhají invazi zastavit. Jde mimo jiné o moderní tanky, sofistikované raketové systémy, systémy protivzdušné obrany, ale i o výcvik pilotů letounů F-16.
„Čím bude Ukrajina silnější, tím se přiblížíme k ukončení ruské agrese,“ řekl Stoltenberg. „Rusko by mohlo složit zbraně a ukončit tuto válku už dnes, Ukrajina tuto možnost nemá. Ukrajinská kapitulace by neznamenala mír, ale brutální ruskou okupaci. Mír za každou cenu by nebyl žádný mír,“ dodal šéf NATO a podpořil desetibodový mírový plán prezidenta Zelenského.
Generální tajemník NATO dorazil na Ukrajinu již popáté ve své funkci, podruhé od ruské invaze zahájené loni v únoru.
Pokud jde o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, Ukrajina je podle Stoltenberga „nyní blíže NATO, než kdy byla“. Už v létě vznikla mimo jiné Rada NATO-Ukrajina, její první zasedání se uskutečnilo na summitu NATO ve Vilniusu 12. července.
Podle ukrajinského prezidenta je vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance jen otázkou času. „Děláme vše pro to, abychom se k tomuto okamžiku přiblížili,“ řekl.
Zelenskyj odjížděl z červencového summitu s vyhlídkou na další vojenskou i finanční podporu a s dohodou o urychlení budoucího procesu přijetí do NATO. Konkrétní nabídku na připojení k alianci nicméně nedostal.
Britský ministr obrany Shapps jednal se Zelenským o protivzdušné obraně
Britský ministr obrany Grant Shapps jednal v Kyjevě se Zelenským o posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Pro Shappse je to první návštěva země napadené Ruskem od jeho nástupu do funkce na konci srpna, informovala dnes agentura Reuters.
„Jménem celého národa vám děkuji za vše, co pro nás děláte. Jsme vděční za vaši pomoc – vojenskou, finanční, humanitární. Velmi si ceníme toho, že se na vás můžeme spolehnout,“ uvedl k setkání s Shappsem Zelenskyj. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář.
Zelenskyj vyzdvihl obrannou spolupráci Kyjeva a Londýna, která podle něj umožnila Ukrajině výrazně rozšířit své schopnosti na bojišti o zbraně dlouhého doletu. Británie letos dodala Ukrajině střely Storm Shadow. Tyto rakety podle médií několikrát úspěšně zasáhly cíle na Ruskem okupovaném Krymu, včetně nedávného zásahu loděnice v Sevastopolu.
Z dnešního vyjádření Kyjeva není patrné, kdy přesně se schůzka Shappse a Zelenského konala. Od začátku války na Ukrajině loni v únoru není Shapps v napadené zemi poprvé. V minulosti ji už navštívil, tehdy ale ještě ve funkci ministra energetiky.
