V noci na 7. listopadu Moskva oznámila, že odstupuje od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Nyní od ní definitivně odstupuje.
Účast Ruska ve smlouvě byla jednostranně pozastavena Kremlem již v roce 2007. Nyní ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že postup odstoupení byl oficiálně ukončen.
„Dne 7. listopadu 2023 v 00:00 hodin byl dokončen postup odstoupení Ruska od Smlouvy o neformální spolupráci v Evropě, jak je stanoveno ve Smlouvě o neformální spolupráci v Evropě. Mezinárodní právní dokument, jehož platnost byla naší zemí pozastavena již v roce 2007, tak pro nás definitivně přešel do historie,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Moskva tvrdí, že Budapešťská dohoda ze dne 3. listopadu 1990 a takzvaný Flank dokument ze dne 31. května 1996, které se vztahují ke Smlouvě CFE, současně přestaly pro Rusko platit.
„První z nich byla uzavřena za účelem stanovení úrovně konvenčních zbraní pro každou ze stran tehdejší Varšavské smlouvy a druhá – za účelem dočasného řešení problému flankových omezení, která vznikla v souvislosti s ukončením existence sssr,“ vysvětluje se v publikaci ruského ministerstva zahraničí.
V komentáři k důvodům tohoto rozhodnutí Kreml tradičně obvinil USA z rozšiřování NATO a zdůraznil, že alianční země „otevřeně obcházejí“ skupinová omezení smlouvy, a proto se rusko rozhodlo z ní vystoupit.
Zároveň moskevské ministerstvo zahraničí upozornilo, že dokument ztratil platnost ještě dříve, a to právě v důsledku přijetí přihlášky Švédska a Finska do NATO.
„Vypovězení smlouvy CFE je nezbytným opatřením, které je Ruská federace nucena přijmout v zájmu ochrany své národní bezpečnosti a národních zájmů,“ uvedli senátoři ruské dumy.
Dokument „O vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě Ruskou federací“, který předložil sám Putin, poslanci parlamentu jednomyslně podpořili.
Co bylo obsahem dokumentu, který Moskva vypověděla?
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE Treaty) byla dohoda z roku 1990 (z období studené války) o omezení konvenčních zbraní, která signatářům omezovala množství vojenské techniky.
Byla podepsána 3. listopadu 1990 v Paříži zástupci 16 zemí NATO (Belgie, Dánska, Francie, Velké Británie, Islandu, Itálie, Kanady, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Španělska, Turecka a Spojeného království) a 6 zemí Varšavské smlouvy (Bulharska, Československa, Maďarska, Polska, Rumunska, SSSR a USA).
V roce 1999 Rusko ratifikovalo upravenou smlouvu CFE. Po této právní formulaci však nenásledovaly konkrétní kroky ze strany Kremlu.
Členské státy NATO odmítly ratifikovat smlouvu aktualizovanou na istanbulském summitu, protože Moskva nesplnila své závazky vyplývající z upravené smlouvy CFE a nestáhla ruská vojska z Gruzie a Moldavska.
Ruská federace vypověděla Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě v květnu tohoto roku a Moskva nakonec od Smlouvy CFE odstoupila v listopadu.
To však nejsou všechny destruktivní akce Kremlu. Rusko nedávno odstoupilo od Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek.
Hlavním účelem zmíněné smlouvy je zákaz všech jaderných zkoušek – nadzemních, podzemních, v atmosféře i pod vodou.
Jak je vidět, kroky Moskvy jsou zcela promyšlené – Rusko oficiálně odstupuje od smluv, které po studené válce formovaly evropskou bezpečnostní architekturu.
Jde o zcela jasný signál, že předchozí formát, který zajišťoval bezpečnost států starého světa po téměř osm desetiletí, je zastaralý.
Nedokázal se stát bariérou proti ruské agresi a okamžik, kdy moskevské hordy vtrhly na Ukrajinu, lze považovat za datum konce období bezpečnosti na kontinentu.
A jestliže se Moskva do jisté doby při vší své agresivitě snažila, byť neúspěšně, „zachovat si tvář“, odstoupení od výše zmíněných smluv strhává masky z chamtivé tváře kremelských kanibalů.
V reakci na kroky Moskvy oznámila Velká Británie, že spolu se svými spojenci v NATO rovněž pozastavuje svou účast ve smlouvě CFE.
„Bezvýhradně odsuzujeme rozhodnutí Ruska odstoupit od smlouvy jako poslední kapku v řadě snah Ruska podkopat strategickou stabilitu a euroatlantickou bezpečnostní architekturu,“ uvedl britský ministr zahraničí James Cleverly.
Zdůraznil, že jednostranné rozhodnutí Ruska porušuje zásadu reciprocity, která je základem smlouvy CFE.
„Domnívali jsme se, že smlouva nadále funguje tak, jak byla zamýšlena. Je však zřejmé, že tomu tak není,“ zdůraznil.
Rozhodnutí odstoupit od Smlouvy na „nezbytně nutnou dobu“ podpořilo i NATO.
„Toto rozhodnutí plně podporují všichni spojenci NATO,“ uvedla Aliance ve svém prohlášení, v němž zejména upozornila, že Rusko svými kroky nadále prokazuje, že nerespektuje kontrolu zbrojení.
Nyní je jasné, že Evropa potřebuje nové nástroje k odstrašení agresivního Ruska.
V současné době je úkolem číslo jedna pro civilizovanou společnost podpora Ukrajiny.
Koneckonců je nyní naprosto jasné, že v případě pádu Kyjeva se kreml přesune se svými hordami dále do Evropy, kde bude drancovat, nálsedovat, zabíjet – ničit vše, co mu přijde do cesty.
Proto pokračovat v podpoře ukrajinského lidu dnes znamená zajistit mír a svobodu pro každou zemi v Evropě zítra.
Autor: Franz Hoffman
