Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má do 15. prosince spolu s dalšími ministry připravit a předložit návrh zákonné úpravy a opatření k zajištění důstojných důchodů pro disidenty a disidentky. Uložila mu to dnes vláda. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj tak kabinet odstranil důvody k protestu signatáře Charty 77 a zakladatele knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda. Ten kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží od pátku 17. listopadu hladovku a požaduje Jurečkovo odstoupení. Gruntorád ale v reakci na Fialovy výroky řekl médiím, že se nic nemění.
„Dnes na jednání vlády jsme rozhodli, že do 15. prosince pan ministr Jurečka ve spolupráci s dalšími členy vlády předloží návrh legislativy a popřípadě dalších opatření, která by zajistila přiznání důstojných důchodů a poskytnutí odpovídajícího zajištění ve stáří,“ uvedl premiér. Podle něj kabinet rozhodl jednomyslně. „Myslím, že jsme tady odstranili důvody, kvůli kterým pan Gruntorád drží hladovku. Za sebe i vládu chci říct, že ze situace nemáme žádnou radost. Vážíme si činnosti pana Gruntoráda i dalších lidí, kteří se stavěli proti komunistickému režimu,“ řekl předseda vlády.
„Ty důvody pominuly jen pro pana premiéra, ale pro mě ne,“ řekl dnes večer novinářům Gruntorád. Na odstoupení Jurečky dále trvá. Z dnešního usnesení vlády má však radost. „Protože je to jedna z věcí, ale ne úplně zásadní, kvůli kterým tady jsem,“ dodal.
Na návrhu mají s Jurečkou spolupracovat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr pro legislativu Michal Šalamoun (za Piráty). Podle vládního usnesení, které má ČTK k dispozici, mají novela i další opatření zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, resorty obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.
Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s malým výdělkem, který se pak promítl do nízké penze. Disidenti a disidentky mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Sociální správa a ministerstvo jejich případ pak posoudí.
Jurečka upřesnil, že připraví novelu zákona o důchodovém pojištění a dalších předpisů. U účastníků a účastnic takzvaného třetího odboje by se už neměla zkoumat doba placení odvodů v Česku či v jiné zemi. Při nedostatečném čase hrazení pojistného by tak už nemuseli žádat o odstranění tvrdosti zákona. Sociální správa také prochází případy lidí s osvědčením o boji proti totalitnímu režimu. Pokud někdo nemá dosud průměrný důchod přidělený, automaticky ho úřad přizná, uvedl Jurečka.
Podle zákona z roku 2011 mají odbojáři a odbojářky dostávat průměrný důchod. Ten na konci září podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) činil 20.254 korun.
