Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18.900 korun. Do několika let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly příští rok také čtyři z osmi stupňů zaručených mezd. Na tiskové konferenci to dnes ráno řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zopakoval tak svá vyjádření z minulých dnů. Návrh má podporu premiéra Petra Fialy (ODS), vláda ho projedná příští týden. Fiala návrh označil na tiskové konferenci po jednání kabinetu v Bučovicích na Vyškovsku za realistický.
Premiér předpokládá, že se na něm ministři shodnou. Zopakoval, že minimální mzda podle něj nemá být napojena na takzvanou mzdu zaručenou.
„Minimální mzda roste rychleji než inflace. Opravdu roste slušným tempem. Jsme na určité hranici toho, co jsou firmy schopny v tomto tempu zvládnout, abychom nespustili v určitých regionech případné propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se od roku 2015 minimální mzda zvýšila o 105 procent a inflace o 53 procent.
Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17.300 korun. Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení za nejnižší částku loni pracovalo asi 118.000 lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pro příští rok požaduje přidání o 2200 korun. Zaměstnavatelé navrhovali stejné tempo růstu jako u ostatních výdělků, tedy o šest procent a 1000 korun. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.
Nejnižší výdělek teď odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle návrhu by se měl do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod. Výpočet by vycházel z predikovaného výdělku pro daný rok. Od ledna příštího roku to znamená přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta. Poměr nejnižšího a průměrného výdělku by pak činil 41,1 procenta.
Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25.690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů. Růst by měly i tři nejnižší stupně zaručených mezd o 1600 korun a poslední nejvyšší o 3200 korun. Druhý stupeň by se tak zvedl o 8,9 procenta, třetí o 8,1 procenta a osmý o 9,2 procenta. Zaměstnavatelé by podle odhadů mohli vydat navíc 2,4 miliardy korun.
Navýšení nižších stupňů zaručených mezd má podle ministra zajistit „pomoc a podporu“ hůř placeným profesím. Jurečka zmínil kuchařky, školníky či pracovníky sociálních služeb. Upřesnil, že v prvních třech kategoriích pracuje celkem asi 1,4 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek.
Vzorec pro zvyšování minimální mzdy a zaručených mezd upraví zákoník práce. Novela by se měla přijmout podle ministra v prvním pololetí příštího roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit z osmi na čtyři či na pět. Zachovat by se měly spíš nižší stupně, míní šéf resortu práce. „Předpokládáme, že by to měli být lidé, kteří jsou v nižších skupinách prací, které bychom měli tímto způsobem možnost dál chránit a upravovat výši zaručené mzdy. Měli bychom vyjmout z tohoto systému lidi s vyšším vzděláním ve vyšších platových třídách,“ uvedl Jurečka.
Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
