Dne 14. prosince nedopadl první ruský dron kamikadze u rumunské vesnice Grindu, která se nachází několik kilometrů od ukrajinského přístavu Reni. V důsledku tohoto incidentu Rumuni opožděně uvedli do pohotovosti stíhačky F-16. Je zřejmé, že takové „neúmyslné“ ostřelování Rumunska, blahosklonně vnímané v Bruselu, posiluje Putinovo přesvědčení o slabosti Západu, píše právník a publicista Jevgenij Cybulenko.
Takové incidenty tlačí Putina k další konfrontaci, která bude probíhat – mimo jiné – prostřednictvím hybridních hrozeb. NATO dalo Putinovi v podstatě jasně najevo následující: „Povolujeme ostřelování našeho území ‚neúmyslně‘.“ – Těžko si lze představit lepší demonstraci slabosti Západu.
Synchronní vznik konfliktů v různých regionech světa vnímá Putin jako účinný způsob, jak civilizačně oslabit Západ. Tento tzv. nepřímý, hybridní vliv je pro Kreml, který je v současnosti zapleten do války s Ukrajinou, ideální.
Protizápadní rétorika Kremlu se v předvečer rozsáhlé invaze na Ukrajinu, která byla v globálnějším smyslu útokem Ruska na celou západní civilizaci, změnila v diktát a hrozby.
Za necelé dva roky války se geopolitické turbulence ve světě výrazně zvýšily a v regionech důležitých pro Západ se objevila nová ohniska ozbrojené konfrontace, která mají jasnou příčinnou souvislost s ruskou invazí na Ukrajinu.
Zejména „vzor“ invaze Hamásu do Izraele do značné míry kopíruje zločiny spáchané Rusy na Ukrajině a plynulost akcí ozbrojenců naznačuje, že se jim dostalo kvalitního výcviku, který jim mohl poskytnout pouze Írán, spojenec Ruské federace. Příznačný je v tomto ohledu i postoj Kremlu, který Hamás za jeho zločiny proti izraelským civilistům oficiálně neodsoudil.
Hrozí také, že se dalším horkým místem stane Latinská Amerika. Madurova demarše, která zasáhla část guayanského regionu Essequibo, hrozí rozpoutáním války v samotném „podbřišku“ Spojených států.
Není žádným tajemstvím, že Venezuela je spojencem Ruské federace a je nejvhodnějším místem pro testování míry připravenosti Washingtonu kupovat konflikty, které mohou začít na západní polokouli – svatyni amerických zájmů, jež byly zakotveny v Monroeově doktríně.
A konečně třetí ohnisko konfliktu již de facto vzniklo v oblasti Adenského průlivu: jemenští Hútíové provedli řadu pirátských útoků na obchodní lodě, což donutilo USA vytvořit koalici, která má obnovit bezpečnost plavby v regionu.
Je třeba poznamenat, že v případě beztrestnosti Hútíů by z faktické blokády Rudého moře profitovaly Čína a Rusko: Peking by mohl v krátké době realizovat projekt „Jeden pás, jedna cesta“ a měl by plnou kontrolu nad tranzitem zboží.
Konflikty nebo předpoklady pro ně, které se objevily v posledních měsících, jsou cyklické a do značné míry se staly realitou díky Putinovým akcím na Ukrajině, jimiž se snaží Západ v očích světa oslabit.
Invaze Hamásu do Izraele, svévole Hútíů v Rudém moři, Madurovo územní ultimátum na pozadí proplouvání čínských válečných lodí v blízkosti tchajwanských teritoriálních vod a stále agresivnější rétorika Pchjongjangu vůči Soulu.
Pokud Západ nepřehodnotí svou politiku vůči Rusku a nezastaví hrozby, které představuje, vyvolá Putin a jeho spojenci tolik válek a konfliktů po celém světě, že se Západ pod kumulativním náporem výzev zhroutí. Není žádným tajemstvím, že Kreml počítá pouze se silou a vrací, až když dostane, co si zaslouží.
Zejména po zničení ruského Su-24 tureckou stíhačkou v listopadu 2015 Rusko až dosud turecký vzdušný prostor nenarušovalo. Naproti tomu v březnu letošního roku ruská stíhačka Su-27 beztrestně zničila nad Černým mořem americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper, načež se radost Ruské federace změnila v protizápadní hysterii.
Američané podle představ ruských gopniků zareagovali jako typičtí „terpilové“, a nejen hlavní gopnik Putin, ale všichni světoví diktátoři vědí, jak na terpily.
Tyto analogie jsou nejlepším doporučením, aby se s Ruskem jednalo výhradně z pozice síly. Putin zahájil éru územních výbojů, které nevyhnutelně zasáhnou Evropu a vyvolají velké války na Blízkém východě a v oblasti APAC, pokud ruská armáda v této fázi války neutrpí kritické ztráty a vojenská mašinérie Kremlu nebude komplexně oslabena.
V důsledku toho musí být symbióza ruských vojenských a hybridních nástrojů k oslabení Západu neutralizována kolektivním odstrašením Ruska a oslabením jeho teroristických spojenců.
Zdroj: Postimees.ee
