Je Štědrý den, jeho současná podoba se od té původní podstatně liší

Dnes je Štědrý den a zároveň čtvrtá adventní neděle. Křesťané si připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, většina lidí se připravuje na slavnostní večeři a především děti se těší na večerní rozdávání dárků, které podle tradice nosí v Česku Ježíšek. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. Právě o Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kdo je jinak běžně nenavštěvují.

Dnes v poledne se podle zákona zavřou všechny větší obchody v Česku. Znovu zahájí prodej ve středu 27. prosince. Výjimku mají pouze malé prodejny s rozlohou do 200 metrů čtverečních, obchody na nádražích a letištích, lékárny či benzinové pumpy.

Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.

Současná podoba Vánoc je relativně nová. Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.

Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli, klidné procházky, ale současně také připomínkou tradic. Mezi ně patří například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem či lití olova.

Lidé mají Vánoce ve svých představách často spojené se zasněženou krajinou a chladným počasím. Přitom od roku 2008 na Štědrý den průměrná teplota vzduchu v Česku nikdy neklesla pod bod mrazu. Loňský Štědrý den byl s průměrem 6,1 stupně Celsia dokonce druhý nejteplejší od roku 1991. „Zažíváme sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let,“ shrnul v polovině letošního prosince Český hydrometeorologický ústav.

  Prezident podepsal rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard Kč

Po Štědrém dnu následuje první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním, neboli Zmrtvýchvstáním Páně, k největším svátkům liturgického roku.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com