V případu prosincové střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity existují podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bílá místa a relevantní otázky. S odpověďmi je třeba ale počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), které budou k dispozici do dvou až tří měsíců, řekl dnes ministr poslancům. Zdůraznil, že inspekce zatím nedospěla ke zjištění, že by některý z policistů spáchal trestný čin. Podle opozičního poslance ANO Jiřího Maška inspekce ani k žádnému takovému závěru nedojde.
Sněmovna kvůli chybějícím informacím po vystoupení ministra a některých poslanců ANO debatu přerušila na neurčito. Klub ANO podle jeho členky Heleny Válkové ještě zváží možnost iniciování sněmovní vyšetřovací komise, která by se záležitostí zabývala.
Ministr slíbil, že bude usilovat o to, aby závěry GIBS „mohly být zveřejňovány, pokud možno rychle“. Zároveň poznamenal, že na některé věci nemůže dát odpověď, protože informování o případu „případ mnohočetné vraždy“ si vyhradilo státní zastupitelství. Jako příklad uvedl, které zbraně měl střelec k dispozici v sídle fakulty.
Policie podle Rakušana udělala maximum v otevřenosti a informovanosti veřejnosti. A i když vnitřní kontrola policejního prezidia odhalila nedostatky v krizové komunikaci a ve využívání analytických nástrojů, zásah policie byl podle ní profesionální a v souladu s předpisy, uvedl Rakušan s tím, že závěry kontroly si vzal za své. Zopakoval, že Bezpečnostní radě státu koncem ledna předloží přehled opatření, která by měla zejména posílit prevenci před podobnými útoky. Podle Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by je měl představit také sněmovnímu bezpečnostnímu výboru.
Ministr k výtkám, že ne všem poškozeným byla nabídnuta policií pomoc, uvedl, že v den zásahu bylo na místě rekordních 47 krizových interventů, kteří poskytli pomoc 33 osobám z nejvíce zasažených rodin a byli přítomni u oznámení všech úmrtí. V budově fakulty její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe, předtím dalších 25 lidí zranil.
V prvním týdnu po tragédii provedlo podle ministra 192 odborníků přes 600 osobních intervencí a na 1000 telefonických. Zajistili neustálou přítomnost u pozůstalých, pořádali skupinová terapeutická setkání se studenty. Pomoc nyní koordinuje Národní ústav duševního zdraví, dodal ministr. Kvůli zásahu na univerzitě se objevila i kritika, že policie situaci podcenila.
Policisté dostali ve čtvrtek 21. prosince po poledni informaci o tom, že mladík z obce Hostouň odjel do Prahy s tím, že si chce vzít život. Podle poslance Huberta Langa (ANO) policie měla i informaci, že mladík je psychicky narušený a může být nebezpečný. Policisté poté v Hostouni nalezli mrtvého otce střelce a vyhlásili po jeho synovi pátrání. Policie pak zjistila, že student bude mít přednášku v Celetné ulici v Praze. Evakuovala proto tamní objekt filozofické fakulty, střelba byla ale následně hlášena z nedaleké hlavní budovy na náměstí Jana Palacha.
Sněmovna přednostně projednává okolnosti střelby na filozofické fakultě
Sněmovna dnes odpoledne přednostně projednává okolnosti prosincové střelby na filozofické fakultě, jak to navrhl poslanec opozičního hnutí ANO Jan Richter. Koalice zařazení bodu s názvem Tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na schůzi v souladu s předchozími dohodami podpořila. V úvodu jednání poslanci uctili památku obětí střelby minutou ticha.
„Nemám v plánu kritizovat zasahující policisty, policistky, záchranáře, záchranářky. Cítím hlavně vděčnost,“ zdůraznil Richter při zdůvodňování svého návrhu. Od mnoha lékařů, jak uvedl, slyšel, že jeho dcera přežila jen zázrakem. Je třeba ale podle poslance zodpovědět mnoho otázek, které se kolem události objevily.
Postupem policie na filozofické fakultě se ve čtvrtek zabýval sněmovní bezpečnostní výbor. Richter se na jednání pozastavil nad tím, jak policie a škola komunikovaly s poškozenými. Dnes poznamenal, že jeho vystoupení nebylo plánované, ale když se policie chválila za zákrok a za intervenci poškozeným a pozůstalým, neudržel se a chtěl se podělit o svou zkušenost. „Jediné, koho jsem kritizoval, byli politici, kteří se den, dva po tragédii šli vyfotit na pietní místo,“ řekl Richter, jenž jejich počínání vnímá jako vlastní propagaci.
Poslanec ANO také uvedl, že dnes se setkal s pražským policejním ředitelem Petrem Matějčkem, který mu postup policie vysvětloval. „Pokud kdokoli z postižených má pocit jako já, je připraven každému individuálně vysvětlit celý ten postup i způsoby zacházení s informacemi a komunikaci,“ uvedl Richter.
Několikrát zdůraznil, že před poslanci nevystupoval jako politik, ale jako otec. Podotkl, že nepředpokládal, že jeho čtvrteční vystoupení ve výboru vyvolá takový ohlas.
Debata o programu nynější řádné schůze trvala i s hlasováním o jeho podobě více než tři hodiny. Opoziční zákonodárci neprosadili dvě desítky změn.
Zhruba na hodinu obsadil řečniště předseda poslanců SPD Tomio Okamura. Zdůvodňoval své požadavky na přednostní zařazení 11 bodů. Neúspěšně navrhoval, aby poslanci jednali například o situaci huti Liberty Ostrava, o blížícím se zákazu používání některých kotlů k vytápění, o inflaci, o dostupnosti bydlení, o migračním paktu EU a o ústavní předloze SPD na zavedení obecného referenda. Okamura ve vystoupení nešetřil kritikou vlády, její politiku označil například za diletantskou. Předseda poslanců SPD Radim Fiala neuspěl se snahami, aby poslanci jednali o podmínkách českého průmyslu, o cenách energií a o důvěře veřejnosti v kabinet.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová vysvětlovala před Sněmovnou svůj výrok o míru a o tom, že se nechce připravovat na válku, který vyvolal kritiku koaličních politiků a stal se i terčem internetových žertů. Místopředseda Sněmovny za ANO Karel Havlíček obsáhle kritizoval hospodářskou strategii vlády, ekonomická situace v Česku je podle něho tristní. „Já už mám problém najít jediný mezinárodní žebříček, kde byste byli předposlední. Jeden jsem našel, a to je pozice lídrů mezi premiéry, případně prezidenty. Tam už nejste, pane premiére, poslední, tam už jste druhý od konce, tak aspoň první vlaštovka,“ uvedl. Sněmovna odmítla Havlíčkův návrh, aby poslanci vedli debatu o tom, jak hodlá vláda řešit „katastrofální“ hospodářské výsledky za loňský rok.
Sněmovna zařadila na dnešní jednací den na návrh předsedy koaličního klubu TOP 09 Jana Jakoba tři předlohy. Jde o posun termínu pro vyřazování emisních povolenek, o přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody, a o změny v sociálních službách. Navrhovatelé chtějí, aby je dolní komora schválila zrychleně v prvním čtení. Poslanci také rozhodli, že dnes budou moci protáhnout jednací den do 21:00.
