Pavel: Evropa by se měla připravovat na možnost Trumpova znovuzvolení

Evropa by se měla připravovat na možnost, že prezidentské volby ve Spojených státech vyhraje bývalá hlava státu Donald Trump, i v souvislosti s pokračováním pomoci Ukrajině napadené Ruskem. V dnešním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel.

Trump, který stejně jako současný americký prezident Joe Biden usiluje o znovuzvolení v letošních volbách, tvrdí, že by se za jeho vlády nestaly teroristický útok na Izrael ze strany palestinského hnutí Hamás ani válka na Ukrajině. Uvedl také, že by byl schopen ruskou invazi ukončit ve velmi krátké době, aniž byl konkrétnější.

Podle Pavla je naprosto legitimní uvažovat v Evropě o možnosti, že Trump ve volbách zvítězí a velice rychle uzavře s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodu, která nemusí být vůbec výhodná pro Ukrajinu a Evropu. „V tom případě budeme postaveni před hotovou věc, se kterou se budeme muset umět vypořádat,“ míní prezident.

„To není nic o narušovaní transatlantické vazby, zpochybňování Spojených států jako spojence. Ale měli bychom realisticky připustit, že Donald Trump se na řadu věcí dívá jinak,“ podotkl Pavel. Pokud bude Trump legitimně zvolen v demokratických volbách, je nutné respektovat rozhodnutí amerických občanů, míní. „Ale měli bychom na to být připraveni, protože z toho určitě poplynou nějaké důsledky,“ doplnil.

Ukrajina na rozdíl od Ruska má v aktuální situaci na bojišti limity především v živé síle, řekl prezident. Je to faktor, na který Ukrajina musí myslet. I z toho důvodu podle Pavla dostává od spojenců doporučení, aby pokud možno omezila ofenzivní akce, a naopak posílila obranu. K tomu země nepotřebuje pouze čistě obranné zbraně, ale také takové, které umožní narušit zásobovací trasy ruské armády, například dělostřelectvo, případně řízené střely delšího dosahu či letouny F-16, míní Pavel.

„Jedině vyrovnání sil může vést k tomu, že obě strany pochopí, že dalšího úspěchu už nedosáhnou, a že tedy nastal čas k nějakému jednání,“ dodala hlava státu.

Pavel se také vyjádřil pro rozšíření Evropské unie o Ukrajinu, případně Gruzii, Moldavsko, ale například i země západního Balkánu. Pokud nemají v Evropě být místa, kde se protínají různé vlivy, které přispívají ke zhoršení bezpečnostní situace v těchto zemích a mohou vyústit v nějaký konflikt, pak by měla být podle Pavla snaha s těmito státy více spolupracovat jak ekonomicky, tak bezpečnostně.

Svět se v poslední době podle prezidenta nepochybně stal nebezpečnějším místem. Mnoho tenzí se projevilo s větší intenzitou, protože se svět změnil z bipolárního modelu do multipolárního, kde se navíc přelévají spojenectví, podotkl. Uvedl také, že se v posledních letech sblížily pozice Ruska s Čínou, s Íránem a nyní jsou viditelné snahy Ruska o lepší vztahy se Severní Koreou.

Pavel: Odchod Vohralíkové není spojen s personálními či jinými otřesy

Odchod Jany Vohralíkové z funkce vedoucí prezidentské kanceláře (KPR) není spojen s žádnými personálními nebo jinými otřesy. V dnešním rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál to řekl prezident Pavel. Personální obměna je podle hlavy státu něčím, co se standardně děje ve všech institucích, organizacích či firmách.

  Poslanci by na další schůzi mohli jednat o odvolání Pekarové Adamové

Hrad ve čtvrtek oznámil, že Vohralíková na postu skončí k 15. únoru. Důvody jejího odchodu jsou osobní, uvedl odbor komunikace KPR na webu. Vohralíkovou nahradí manažer a výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Milan Vašina.

„To, co se děje, je civilizovaná, profesionální výměna na funkci vedoucího kanceláře. Odchod Jany Vohralíkové není spojen s žádnými personálními nebo jinými otřesy. Je to změna na základě našeho dohovoru s tím, že Jana Vohralíková předává svoji funkci naprosto standardně a bude novému řediteli k dispozici i po tom, co si funkci předají,“ řekl Pavel. „Není v tom nic, co by mělo vyvolávat jakékoli spekulace,“ dodal.

Vohralíková podle něj odvedla kus práce v době, kterou lze nazvat konsolidační. KPR po konci mandátu Pavlova předchůdce Miloše Zemana měla omezenou funkčnost a otevřenost, podotkl prezident.

Vašina je podle Pavla jakožto bývalý generální ředitel české a slovenské pobočky operátora T-Mobile respektovaný manažer. „V této funkci přicházel velice blízko do kontaktu se státní správou, protože je to odvětví, které je velice silně regulováno státní mocí,“ uvedl prezident. Budoucí šéf KPR má podle něj přesah i do akademické oblasti, neboť posledního 2,5 roku vedl středoevropskou pobočku Aspen Institutu.

Server Seznam Zprávy ve čtvrtek uvedl, že Vohralíková na Hradě končí po konfliktu s poradcem prezidenta, bývalým diplomatem Petrem Kolářem. Kolář na dotaz ČTK napsal, že na tyto spekulace nehodlá vůbec reagovat. „Bez komentáře,“ uvedl.

Kolář s prezidentem Pavlem spolupracoval už před jeho zvolením do čela státu, radil mu hlavně v zahraničněpolitických otázkách. Od letošního ledna už s Hradem nemá smlouvu, zůstal ale v expertním zahraničněpolitickém panelu.

Do rozporu s prezidentskou kanceláří se bývalý velvyslanec v Rusku a v USA mimo jiné dostal poté, co loni chtěl usilovat o bezpečnostní prověrku, nicméně KPR rozhodla, že ji ke své činnosti na Hradě nepotřebuje. Zdůvodnila to tehdy tím, že pro Kolářovu činnost není nezbytné, aby se seznamoval s utajovanými informacemi. Kolář v reakci na to uvedl, že jej rozhodnutí mrzí, ale nezbývá mu než ho respektovat.

„Pokud se snažil získat prověrku, tak je to jeho věc, ale Petr Kolář nemá žádnou smlouvu s Hradem,“ řekl Pavel. „Hrad v tomto případě na něho prověrku žádat nebude, protože k tomu není důvod,“ dodal. S Kolářem se zná dlouho, přidanou hodnotu nachází v jeho rozhledu jakožto celoživotního diplomata, řekl prezident.

Vláda se musí podle prezidenta dál snažit o konsolidaci veřejných financí

Snaha o konsolidaci veřejných financí musí pokračovat. Vláda pro to musí nejen najít odvahu, musí být také schopna občanům vysvětlit nezbytnost tohoto úsilí. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál to řekl prezident Pavel. Státní rozpočet na rok 2025 podle něj musí být zodpovědný ve vztahu k veřejným financím.

  Epidemie covid-19 potřetí v řadě zpomalila. Hospitalizovaných pacientů je nyní nejméně za měsíc

Letošní rozpočet počítá se schodkem 252 miliard korun. Na loňský rok byl schválený rozpočet s deficitem 295 miliard korun, skončil ve schodku 288,5 miliardy.

Podle prezidenta není možné dlouhodobě stavět rozpočty výrazně deficitní, neboť to sráží českou ekonomiku. „Potom nebudeme schopni naplnit ani základní funkce státu, natož priority, které by měl mít,“ řekl Pavel. Další rozpočet by měla vláda tvořit se snahou o snižování schodku a zároveň o naplnění svých priorit, míní.

Konsolidační balíček, který začal platit na začátku letošního roku, je podle hlavy státu začátkem cesty. Vláda musí mít nejen odvahu dále usilovat o konsolidaci veřejných financí, ale také schopnost občanům vysvětlit, k čemu takové úsilí povede.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) letos předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl minulý týden úřad vlády.

Pavel uvedl, že nad návrhy NERV se nabízí prostor pro debatu vládní koalice s opozicí a pro hledání průniku. „Určitě s mnoha opatřeními bude souhlasit vláda, ale i opozice. Pojďme najít průnik a já se pokusím potom moderovat diskusi, jak body, které mají společně vláda a opozice jako prioritní, dovést technicky k řešení,“ dodal prezident.

Pavel: Vláda nedělá dost v boji s dezinformacemi, je na bodu mrazu

Vláda podle prezidenta Pavla nedělá dost v boji s dezinformacemi. Českému rozhlasu Radiožurnálu v dnešním rozhovoru řekl, že oblast zůstala trochu ve vzduchoprázdnu, což není dobře. Boj s dezinformacemi je podle něj na bodu mrazu.

Na otázku, zda kabinet činí v tomto ohledu maximum, Pavel odvětil, že možná nedělá ani minimum. Připomněl, že poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi se stal Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Vláda ale podle prezidenta nemá žádného pověřence či koordinátora pro danou oblast, který by připravil koncept, jak vést strategickou komunikaci kabinetu, jak čelit dezinformacím.

„Protože si s tím vláda tak úplně neví rady, tak oblast je teď tak trochu ve vzduchoprázdnu, což myslím, že rozhodně dobře není,“ poznamenal Pavel. Dezinformace se podle něj šíří na sociálních sítích stále rychleji a častěji a občané, kteří nemají možnost se v informacích orientovat, se často stávají oběťmi.

  Na Václavském náměstí demonstrují stovky lidí proti omezením

Pavel považuje za důležité podporovat aktivity, které zdůrazňují důvěryhodnost zdrojů. Není to jen otázkou lidské jistoty ve stále složitějším světě, ale také bezpečnosti, neboť záměrně zkreslované informace mohou vést buď k šíření paniky, nebo k nesprávným závěrům, vytváření averzí vedoucích třeba až k násilí, případně k destabilizaci celých států, míní.

Dezinformacím se v minulosti věnoval vládní zmocněnec Michal Klíma, jeho pozici ale vláda loni v únoru zrušila a agendu převzal poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Pavel se znovu vyjádřil pro euro, pro českou ekonomiku je to podle něj výhodné

Pro Česko jako proexportní ekonomiku by bylo výhodné přijmout euro a spolurozhodovat o podobě eurozóny. V rozhovoru to Radiožurnálu řekl prezident Pavel, který debatu o přijetí společné evropské měny v ČR rozproudil svým novoročním projevem. V něm apeloval na kroky, které k přijetí eura povedou. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit.

„Naše ekonomika je výrazně proexportní, je navázána na země eurozóny. V tom případě je mnohem lepší sedět u stolu eurozóny a spolurozhodovat o tom, jak bude vypadat než jenom pasivně přijímat rozhodnutí, která se pro nás učiní za zavřenými dveřmi, přestože pro nás budou naprosto zásadní,“ řekl Pavel. Česko se navíc snahou o ozdravení veřejných financí dostává do situace, kdy zřejmě už letos bude naplňovat takzvaná maastrichtská kritéria, uvedl.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Podle Pavla měly české vlády mít pověřence pro přijetí eura, který by dlouhodobě pracoval na demytizaci debaty o euru a na vzdělávání. „Mnohdy máme obavu z nepoznaného a pak snadno podléháme různým emotivním argumentům,“ podotkl. Je podle něj potřeba jasně říci, že přijetí eura je zásadním politickým rozhodnutím. Musí ho učinit vláda s plným vědomím toho, že to má i svoje nevýhody, míní

„Stojí také za to vzít řadu příkladů zemí, které do eurozóny vstupovaly před námi, a podívat se na jejich zkušenost. Nemá smysl strašit lidi zdražováním, případně neschopností ovlivňovat kurzy a tím vlastní měnovou politiku, to jsou spíše zástupné argumenty,“ konstatoval Pavel.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com