Izraelská armáda tvrdí, že pod hlavním sídlem Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) ve městě Gaza objevila podzemní datové centrum, které hnutí Hamás používalo pro zpravodajské a komunikační účely. Informovaly o tom agentury Reuters, AP, AFP či server The Times of Israel (ToI), jejichž reportéři tunel v doprovodu izraelských vojáků navštívili. Šéf UNRWA Philippe Lazzarini uvedl, že úřad nevěděl, co je pod jeho sídlem, a nemá odbornost ani kapacitu zjišťovat, co se děje pod jeho budovami.
Objevený prostor je podle izraelské armády dalším důkazem, že UNRWA spolupracuje s palestinským hnutím Hamás, které 7. října napadlo Izrael a pozabíjelo na 1200 lidí. Izrael nedávno úřad OSN obvinil, že se 12 jeho zaměstnanců podílelo na přípravách tohoto teroristického útoku. Obvinění vedlo k omezení financování agentury jak ze strany Izraele, tak mnoha dalších zemí, včetně USA, Německa či Británie. Evropská komise po úřadu žádá nezávislý audit. UNRWA tvrdí, že pokud se situace s financováním nevyřeší do konce února, tak bude muset přerušit své aktivity.
Hnutí Hamás mělo podle izraelské armády v 700 metrů dlouhém vybetonovaném systému tunelů, který leží v hloubce zhruba 18 metrů, pracovnu a ubytovací prostory pro IT pracovníky. Tunel se místy rozdvojoval a odhaloval boční místnosti, v nichž byly kancelářské prostory s vyprázdněnými ocelovými trezory nebo vykachlíkovaná toaleta. Jedna velká místnost byla zaplněna počítačovými servery, další řadou průmyslových baterií, popisuje Reuters.
Tunel podle armády vedl do sklepa velitelství UNRWA a byl také v bezprostřední blízkosti školy pod správou OSN, v níž nacházejí útočiště uprchlíci. Právě těmto místům se podle armády izraelské útoky v Pásmu Gazy snaží vyhnout, ne vždy však úspěšně.
„UNRWA nevěděl, co je pod jeho hlavním sídlem v Gaze,“ uvedl na twitteru šéf této agentury OSN Lazzarini. Dodal, že centrálu ve městě na severu Pásma Gazy opustili pracovníci UNRWA už 12. října, pět dní po začátku války. „Nejsme tedy schopni potvrdit ani jinak komentovat tyto zprávy,“ uvedl.
UNRWA vznikl po konci první arabsko-izraelské války s úkolem zajišťovat palestinským uprchlíkům jídlo a další služby jako vzdělání a lékařskou péči. Oficiálně byl založen na konci roku 1949 Valným shromážděním OSN. Pracuje pro něj asi 30.000 lidí, z toho 13.000 v Pásmu Gazy. Izrael tento úřad dlouhodobě kritizuje. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac dnes vyzval v souvislosti se zprávou o nalezení tunelu pod sídlem v Gaze Lazzariniho k okamžité rezignaci.
Česká republika UNRWA finančně nepodporuje už od roku 2020. Do té doby činil podle ministerstva zahraničí roční příspěvek tři miliony korun.
Lidé v Pásmu Gazy melou mouku z krmiva pro zvířata, pomoc uvázla v přístavu
Zásilka potravin pro 1,1 milionu hladovějících Palestinců v Pásmu Gazy se zasekla v izraelském přístavu kvůli nedávným omezením ze strany izraelských úřadů, uvedl dnes Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Děti lidí žijících na izolovaném severu pásma někdy nemají co jíst i několik dní. Rodiny ze zoufalství melou mouku z krmiva pro zvířata, napsal dnes zpravodajský server BBC.
Izraelská armáda zahájila pozemní operaci do Pásma Gazy v reakci na teroristický útok hnutí Hamás na jih Izraele ze 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí, převážně civilistů. Podle palestinských úřadů v Pásmu Gazy ovládaných Hamásem od té doby zemřelo přes 28.000 Palestinců. V posledních dnech rostou obavy z možného postupu izraelské armády na Rafáh na hranicích mezi Pásmem Gazy a Egyptem, kam před válkou uprchlo přes milion civilistů.
„Tisíc čtyřicet devět kontejnerů rýže, mouky, cizrny, cukru a oleje na vaření je zablokovaných, zatímco rodiny v Pásmu Gazy čelí hladu a vyhladovění,“ napsal na síti X úřad UNRWA. Zdržení přičetl izraelským úřadům.
Část obyvatel Pásma Gazy kvůli hladu začala mlít krmivo pro zvířata na mouku, aby přežili, uvedla BBC. Ale i zásoby zrní už se ztenčují. BBC také popisuje strasti lidí, kteří kopou do země, aby se dostali k trubkám, kterými teče voda nezbytná pro pití i pro hygienu.
Mezinárodní charitativní organizace ActionAid uvedla, že v Pásmu Gazy začíná být jídla tak málo, že se lidé uchylují k pojídání trávy.
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvádí, že více než polovině misí s humanitární pomocí na severu Písma Gazy byl během ledna odepřen přístup. Podle OCHA navíc izraelské síly stále více zasahují do toho, jak a kam je pomoc dodávána. Odhadem 300.000 lidí na severu Pásma Gazy je odříznuto od pomoci a čelí stále většímu riziku hladomoru. Akutně podvyživená je v Gaze desetina dětí do pěti let, píše s odkazem na agenturu OSN web BBC.
