Prezident Petr Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta, který byl náčelníkem armádního generálního štábu, nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který dnes odvysílala televize Nova. Pavel také řekl, že 20 českých občanů od něj získalo povolení sloužit v ukrajinské armádě.
„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel. Reagoval tak na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních armádních záloh, který by podle prezidenta měl být vyšší než 30.000 příslušníků profesionální armády. „Je to na věcnou diskusi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu,“ uvedl prezident
Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27.982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy. Podle prezidenta by aktivní zálohy měly převyšovat počty členů aktivní armády. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ řekl. Pavel připomněl, že stále platný branný zákon ukládá účast na obraně státu všem od 18 do 60 let věku.
Po zrušení základní vojenské služby, jejíž obnovení je považováno společensky za nereálné, nyní podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky každý rok ubývá 40.000 záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) naznačila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. Hovořila také o nejnovější formě zapojení obyvatel – takzvaném dobrovolném předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
Povolení sloužit v ukrajinské armádě od prezidenta Pavla získalo 20 Čechů
Povolení sloužit v ukrajinské armádě získalo od prezidenta Pavla 20 českých občanů. Dalších 56 žádostí bylo zamítnuto na základě doporučení ministerstev obrany a vnitra, řekl Pavel v pořadu Za pět minut dvanáct. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě v uplynulých letech i investice do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.
Důvodem zamítnutí žádostí o povolení sloužit v ukrajinských ozbrojených silách bylo podle hlavy státu to, že žadatelé nesplnili podmínky pro vyhovění. Například to, že proti nim není vedeno trestní řízení. Odmítnuti byli rovněž příslušníci aktivních záloh armády. Od začátku války přišlo na Hrad celkem 553 žádostí, uvedl v prosinci server iRozhlas. Podle něj většinu z nich – 477 – obdržel Pavlův předchůdce Miloš Zeman, který vyhověl 132 žadatelům.
Prezident v souvislosti s konfliktem označil za obdivuhodné, jak a s jakým odhodláním se Ukrajinci dokázali ubránit ruské přesile. Překvapením pro něj byla neschopnost ruské armády dosáhnout rychle svých cílů. Rusko se za dva roky dokázalo z chyb poučit a zmobilizovat vojenský průmysl, zatím ale nedokázalo dosáhnout výraznějších úspěchů. Ukrajina za dva roky naopak dokázala část anektovaného území získat zpět, vytlačit ruskou flotilu ze západního Černomoří a udržet bojeschopnost armády i odhodlání obyvatel se bránit, uvedl Pavel.
Dluhem západních zemí je podle prezidenta to, že nedokázaly dodat Ukrajině dostatečné počty kvalitní techniky a munice k úspěšně a rychlé protiofenzivě. Ukrajinci podle Pavla podnikli protiofenzivu na široké frontě místo toho, aby například okupované území rozdělili na severní a jižní část, a znesnadnili tak zásobování armády. Limitem je i nedostatečná západní pomoc Ukrajině v dodávkách techniky a munice.
Prezident uvedl, že Rusko převedlo ekonomiku na válečný provoz, dokáže vyrábět měsíčně 150 tanků a statisíce kusů munice. EU podle Pavla za dva roky nevyrobila jediný nový tank, výroba velkorážní munice nedosahuje ani měsíční úrovně v Rusku. „My opravdu máme deficit nejenom, pokud jde o možnou podporu Ukrajiny, ale především o zajištění vlastní bojeschopnosti a obranyschopnosti,“ řekl Pavel.
Problém vidí prezident v tom, že obranný průmysl má vysokou kapacitu, zatím ale nedostává od vlády tolik konkrétních a garantovaných zakázek, aby mohl výrazně zvýšit výrobu. „Absence jasných vládních zakázek spolu s garancí odběru je příčinou toho, že obranný průmysl zdaleka nedosahuje té kapacity výroby, kterou by mohl mít,“ uvedl Pavel.
Konflikt na Ukrajině podle prezidenta rychle neskončí, neboť Rusko ani Ukrajina nejsou schopny dosáhnout svých cílů. Ukrajina logicky usiluje o obnovení plné kontroly nad svým územím v mezinárodně uznaných hranicích, což je třeba principiálně podporovat, podotkl Pavel. Podle něj ruský prezident Vladimir Putin po očekávaném znovuzvolení hlavou státu bude usilovat o to, aby dosáhl alespoň dílčích cílů, tedy plné kontroly nad okupovanými regiony, zejména Donbasem. Oboustranná únava z konfliktu pak podle Pavla patrně povede k jednáním.
„V současné době je Rusko natolik oslabeno válkou proti Ukrajině, že by neriskovalo jakýkoli konflikt se zeměmi NATO,“ uvedl prezident k možnosti rozšíření ruské agrese. Do budoucna se to ale podle něj vyloučit nedá zvláště v případě, pokud by Rusko na Ukrajině dosáhlo nějakých výraznějších úspěchů.
