Šéfové parlamentů Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se na dnešním jednání v Praze shodli, že Rusko je na Ukrajině agresorem, řekla po zasedání skupiny šéfka české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Mrzí ji některé rozdílné postoje zemí skupiny ke konfliktu, ale také některá vyjádření vysokých představitelů států V4, která podle ní Ukrajině nepomáhají.
K jednání zemí V4 v pražském Lichtenštejnském paláci se připojil i předseda ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk. Pekarová Adamová novinářům po schůzce řekla, že ostatní země vybízela k podpoře české iniciativy na získání další munice pro Ukrajinu. „Chceme, aby se Ukrajině co nejvíc efektivně pomáhalo na cestě ke spravedlivému míru,“ tlumočila další společné stanovisko visegrádské čtyřky.
Pekarová Adamová kritizovala, že některá vyjádření lídrů V4 podpoře Ukrajiny nepomáhají. Narážela tak patrně na nedávnou kritiku postupu Evropské unie a NATO ze strany slovenského premiéra Roberta Fica, které byly velkým tématem i před úterním summitem předsedů vlád V4 v Praze. „I slova jsou určitou zbraní, měli bychom s nimi tak zacházet. Propaganda je součásti tohoto boje a my máme bojovat proti ní,“ řekla.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že shoda byla na podpoře Ukrajiny, podobně jako při jednání premiérů V4 ale vyplynulo, že shoda nepanuje na tom, jakou formu má podpora mít. „Jestli to má být humanitární podpora, podpora v rámci obnovy Ukrajiny, podpora uprchlíků, nebo také vojenská formou dodávek zbraní a munice,“ uvedl.
Visegrádská skupina má smysl a budoucnost, shodli se předsedové parlamentů
Předseda polského Sejmu Szymon Holownia po dnešním jednání uvedl, že diskuse přinesla odpověď na otázku, zda v budoucnu místo formátu V4 nehrozí formát V2+2. Podle něj má Visegrádská skupina smysl i dnes, země společně čelí novým výzvám. „Můžeme otevřeně jednat o tom, co máme společného, i o tom, co nás dělí,“ řekl. Vztahy mezi zeměmi by podle polského představitele měly být intenzivnější, přispět by k tomu měla on-line platforma umožňující častější setkávání.
Podle předsedy slovenské Národní rady Petera Pellegriniho má V4 sloužit ke sjednocování názorů tam, kde země nacházejí shodu. Měla by podle něj hledat společné konkrétní řešení, například v oblastech infrastruktury, diverzifikaci zdrojů nebo využívání jaderné energie. Země V4 podle něj zastávají jednotný postoj také k migraci.
Šéfové parlamentů jednali i o energetické bezpečnosti, podle Vystrčila je shoda mimo jiné na nutnosti zbavit se surovinové závislosti na totalitních režimech, všechny země V4 na tom podle něj intenzivně pracují. Nutnost diverzifikace dodávek energie s cílem odstranit závislost na Rusku, stejně jako potřebu rozvíjet novou a modernizovat stávající energetickou infrastrukturu zdůraznili předsedové také ve společném prohlášení. „Předsedové podporují názor, že potřebujeme všechny druhy nízkoemisních zdrojů energie, včetně jaderné energie, abychom zajistili, že energie zůstane cenově dostupná pro domácnosti a průmysl a zároveň splníme naše klimatické cíle,“ uvedli.
V prohlášení také předsedové zopakovali význam regionální spolupráce pro prosazování společných zájmů. Zdůraznili i důležitost nadcházejícího výročí 20 let od vstupu zemí V4 do Evropské Unie a výročí vstupu do NATO. „Tyto dvě organizace zůstávají klíčovými pilíři stability, bezpečnosti a prosperity našich zemí i celého evropského kontinentu,“ stojí v prohlášení.
Tématem jednání byla také migrace. „Předsedové vyjadřují své znepokojení nad neustálým přílivem neregulérních a nelegálních migrantů do EU a zároveň i pochopení, že řešení je nad možnosti každé jednotlivé země,“ uvedli v prohlášení. Je podle nich nezbytné zachovat přísnou kontrolu vnějších hranic EU a zároveň aktivně spolupracovat na řešení socioekonomických, bezpečnostních a environmentálních příčin migrace.
Česko visegrádské čtyřce předsedá od poloviny minulého roku. V úterý se v Praze konal sledovaný summit premiérů, před kterým například předseda polské vlády Donald Tusk prohlašoval, že ukáže, zda má spolupráce ve formátu V4 ještě smysl. Lídři čtveřice zemí po jednání uvedli, že přes rozdílné názory na příčiny války na Ukrajině i na způsoby jejího možného řešení se shodují na tom, že ruská agrese je hrubým porušením mezinárodního práva a napadená země potřebuje pomoc.
