Hejtmani budou ve čtvrtek na jednání Asociace krajů v Praze rozhodovat o podpoře společného návrhu na změnu rozdělování daní mezi státem a regiony. Podle dřívější dohody s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) vláda požaduje většinovou shodu krajů pro novelu, kterou by pak poslala do Sněmovny. Hejtmani, které dnes ČTK oslovila, očekávají, že pro se vysloví deset, nebo 11 z nich. Konečný materiál podle nich odpovídá návrhu, který loni kabinetu poslala šestice krajů. Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové za Liberecký kraj) obsahuje i další kompromis, na kterém kraje pracovaly poslední dva měsíce. Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) ČTK řekl, že „zcela zkomplikovat“ by jednání mohl požadavek ministerstva školství, aby do normy přibyl i přesun financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele.
Předseda asociace Martin Kuba (ODS) bez dalších komentářů ČTK potvrdil, že takzvané rozpočtové určení daní bude ve čtvrtek obsahem jednání.
Půta je podle svých slov optimista, očekává podporu 11 krajů. „Pokud jde o další věci materiálu, který bude vláda předkládat do Sněmovny, to je otázka na ministry. My budeme předkládat ten návrh bez školství, bez dalších věcí, které by někdo požadoval,“ řekl ČTK. Podle Netolického by ve čtvrtek mohl poměr při hlasování skončit pro návrh na deseti ku čtyřem, nebo jedenácti ku třem. Podle dřívějšího vyjádření Stanjury chce kabinet na návrhu pracovat tak, aby nový způsob rozdělení daní mohl začít fungovat od roku 2025, nebo 2026.
O změnách financování regionálního školství dnes jednali ministři na výjezdovém zasedání v Jablonci nad Nisou. „Je třeba upravit systém financování regionálního školství tak, aby více odpovídalo skutečným počtům žáků, existuje rámcová shoda, kterým směrem by se mělo brát,“ uvedl po jednání premiér Petr Fiala (ODS). „Jsme připraveni přistoupit na změnu, pakliže za tím půjdou patřičné prostředky,“ uvedl Půta. Podle hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Červíčka (ODS) bude debata o změně financování regionálního školství pokračovat, hovořil o zohlednění peněz na studenta a žáka, případně o propsání nové zodpovědnosti zřizovatelů do rozpočtového určení daní.
Kompromisní varianta zákona podle Netolického počítá s rozpuštěním peněz z fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic nižších tříd do přímých příjmů krajů. Jednání podle něj spěje k tomu, že šest miliard korun, kterými by stát vyrovnal v příštích letech propad v příjmech části regionů, by mělo být uvolňováno po dvou miliardách během tří let od roku 2025.
Stanjura ve Sněmovně koncem ledna uvedl, že je po dohodě mezi kraji připraven změnu předložit kabinetu. Mohla by tak být schválena ještě před podzimními krajskými volbami.
Zákon o rozpočtovém určení daní upravuje způsob, jakým stát rozděluje vybrané daně mezi státní rozpočet a rozpočty krajů, měst a obcí. Celkem šest krajů předložilo loni návrh jeho změn. Usilují o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje, podobně jako při rozdělování části daňového výnosu obcím. Návrh změny rozpočtového určení daní postupně předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj.
