Česko není připraveno na krize a mimořádné události, varuje NKÚ

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, varuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. Je pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel, uvedl NKÚ. Úřad zároveň varoval před růstem výdajů rozpočtu i zadlužením státu. Reakci představitelů vlády ČTK zjišťuje.

Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí podle kontrolorů minimálně. „Řada našich kontrol nejen z minulého roku upozornila, že jsme byli svědky především jen formálních kroků bez zásadních výsledků,“ uvádí výroční zpráva. Úřad mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva.

NKÚ loni dospěl k závěru, že systém ochrany obyvatelstva v ČR má zásadní nedostatky. Lidé podle kontrolorů nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i stálé úkryty, kterými je zabezpečeno jen 3,2 procenta obyvatel. Ministerstvo vnitra však tehdy označilo závěry kontroly za tendenční. Systém ochrany obyvatelstva v Česku je podle vnitra v EU naopak považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených.

U obranných schopností státu NKÚ zjistil, že ministerstvo obrany nebylo schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. Riziko úřad spatřuje i ve způsobu, jakým ministerstvo v poslední době uzavírá smlouvy na dodávky zbraní.

„Ministerstvo obrany v poslední době realizuje stále častěji finančně významné akvizice, kdy uzavírá smlouvy bez soutěže přímo s vybranými zahraničními vládami, respektive s konkrétními výrobci. V tomto jednání spatřuje NKÚ riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení prostředků,“ stojí ve zprávě. Vláda loni například rozhodla na základě doporučení armády o koupi 24 amerických letounů F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí česká strana 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup.

  Kulhánek: Budeme muset usilovat o spolupráci se zeměmi s kontakty na Tálibán

„Ve světle aktuální bezpečnostní situace je nezbytné klást důraz na posílení obranných schopností ČR. To však musí být podmíněno smysluplným a efektivním využitím omezených prostředků, které má stát k dispozici,“ upozorňuje NKÚ. Podotýká, že výdaje kapitoly ministerstva obrany se v posledních pěti letech téměř zdvojnásobily. Zároveň ale upozornil, že navyšování výdajů musí odpovídat schopnosti ministerstva peníze účelně a hospodárné využít, což předchozí kontroly podle úřadu nedokládaly.

Šlo například o pořizování výzbroje nebo obrněné techniky. Loni úřad zjistil, že armáda nezajistila plánovanou obnovu vojenské automobilové techniky ani materiální potřeby armády v radiační, chemické a biologické ochraně. Úřad uvádí, že průměrné stáří armádních vozidel je téměř 21 let, přičemž některá byla v provozu už 39 let. Ministerstvo neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy automobilové techniky s překročenou životností, v některých případech zaplatilo za opravu víc, než byla cena nového vozidla, upozorňuje úřad. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) loni uvedla, že stáří aut v armádě je výsledkem šetření v posledních desetiletích.

NKÚ: Stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření

Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu. Uvedl to NKÚ ve výroční zprávě za loňský rok.

Státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu vzrostly od roku 2019 téměř o 29 miliard na loňských 68,3 miliardy korun. „Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací,“ varuje NKÚ. Zároveň uvedl, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii snížila reálné příjmy českých domácností.

„Výsledky kontrol NKÚ ukázaly, že ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu se tempo zadlužování nepodařilo dostatečně snížit,“ stojí ve výroční zprávě. Státní rozpočet loni skončil schodkem 289 miliard, který NKÚ označuje za velmi vysoký.

  Do škol se dnes po dvouměsíční pauze vrací část žáků a studentů

K vyrovnanému hospodaření nepomohla ani daň z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Na dani samotné vybral za loňský rok 39,1 miliardy korun. Dalších 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem 100 miliard korun.

NKÚ ale poukazuje i na to, že ekonomiku a hospodaření negativně ovlivňoval válečný konflikt na Ukrajině a s ním související dopady. Šlo například o rostoucí ceny komodit, zejména pohonných hmot a energií.

Uvádí i to, že výdaje státního rozpočtu vzrostly za posledních pět let o 651 miliard, ale příjmy jen o 391 miliard. „Další narůst výdajů bez znatelného zlepšení strukturálního nesouladu mezi celkovými příjmy a výdaji dále zatěžuje státní rozpočet a zvyšuje riziko dalšího zadlužování,“ varuje NKÚ.

Vláda se snaží růst dluhu zpomalit. Loni v Parlamentu prosadila konsolidační balíček, který má letos a v příštím roce uspořit celkově asi 150 miliard korun. Firmám například zvyšuje daně, jednotlivcům ruší některé daňové výjimky.

Úřad připomíná, že jednou z možností úspor je modernizace veřejné správy. „Výsledky kontrol NKÚ však ukazují, že snahy ČR o modernizaci měly jen velmi omezené výsledky,“ upozorňuje zpráva. Širší nabídku agend, které může občan vyřídit digitálně, lze podle úřadu hodnotit částečně pozitivně, ale úřady a instituce podání zpracovávají zastaralými způsoby. Také elektronizace uvnitř úřadů nevede ke snížení administrativní zátěže. „Ve výsledku tak nedochází k zásadní modernizaci státní správy ani k významné úspoře finančních prostředků,“ dodal NKÚ.

Úřad také píše, že i přes některé snahy se dotační způsob zásadním způsobem nezměnil. „Stále je zatížen formalismem bez důrazu na to, aby dotace směřovaly tam, kde mohou skutečně a smysluplně pomoci. Nadále tedy mluvíme o administrativně náročném, nepřehledném a neřiditelném systému, který je složitý nejen pro stát, ale i pro samotné příjemce dotací,“ uvádí výroční zpráva.

  Šéf NATO bude jednat s Erdoganem o přijetí Švédska a Finska do aliance

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která kontroluje především nakládání s penězi a majetkem státu a vyjadřuje se i k hospodaření státního rozpočtu.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com