V Jeruzalémě dnes v noci zněly sirény vzdušného poplachu i výbuchy po zásazích protivzdušné obrany, varování byla slyšet také na dalších místech Izraele, který čelil rozsáhlému vzdušnému útoku ze strany Íránu. Útok nakonec zřejmě nepřinesl velké škody, výrazně ale zostřil napětí v už tak neklidném regionu. Americký prezident Joe Biden po setkání se svým týmem pro národní bezpečnost ujistil Tel Aviv o neochvějné podpoře Spojených států.
Íránské revoluční gardy v sobotu večer oznámily, že na Izrael míří v několika vlnách drony i balistické rakety, do likvidace útočících střel se kromě izraelských sil zapojily také americké a britské letouny, jordánské stíhačky sestřelily desítky dronů nad územím království.
Mluvčí izraelské armády okolo 2:00 SELČ uvedl, že zneškodněno bylo okolo dvou stovek íránských dronů a balistických střel, mnohé mimo izraelské území. Útok však podle něj v té chvíli stále nebyl u konce, země očekávala další vlnu.
Noční operace, kterou íránská armáda nazvala „Skutečný slib“, je odpovědí na nedávný úder proti íránskému konzulátu v Damašku, kde 1. dubna zemřelo zemřelo několik významných představitelů íránských revolučních gard. Izrael se k útoku nepřihlásil, předpokládá se ale, že je za něj zodpovědný.
Vojenská reakce Teheránu byla očekávána několik dní, přesto je první přímý útok z Íránu na izraelské území výrazným zostřením konfliktu mezi dlouholetými regionálními nepřáteli, kteří dosud sváděli zástupný konflikt. Americký prezident Biden v minulých dnech Írán před podobným krokem jednoznačně varoval, také diplomaté řady dalších zemí posílali do Teheránu podobné vzkazy.
Situace v regionu znepokojuje světové politiky, ke zdrženlivosti vyzval generální tajemník OSN Antonio Guterres i představitelé EU a jejích členských zemí, někteří íránský útok označovali za nelegální. Český premiér Petr Fiala odsoudil destabilizující chování Íránu, česká diplomacie připomněla právo Izraele na vlastní obranu.
Íránská mise při OSN akci označila za reakci na „opakované zločiny“ židovského státu, uvedla, že USA musí zůstat mimo a pokud Tel Aviv „neudělá další chybu“, bude věc možné považovat za uzavřenou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ovšem v prohlášení po začátku útoku uvedl, že Izrael se na přímý útok Íránu připravoval a že jakýkoli úder nenechá bez odvety.
Nejmenovaní bezpečnostní představitelé v hodinách po začátku íránského útoku začali podle západních i izraelských médií hovořit o sestřelech více než stovky dronů ještě před jejich vstupem do izraelského vzdušného prostoru.
Do ničení útočné vlny se zřejmě kromě izraelského letectva zapojily i americké, britské a jordánské stroje a to přes íránské hrozby směrem k Ammánu, že by Jordánsko mohlo být příštím cílem v případě kroků, které je možné chápat jako proizraelské.
V některých částech Izraele několik hodin platila výzva, aby se lidé zdržovali v blízkosti krytů. Podobně se na sociálních sítích vyjádřila také česká ambasáda v Tel Avivu, velvyslankyně Veronika Kuchyňová české občany vyzvala, aby si stáhli aplikaci varující před vzdušnými údery a poslouchali pokyny civilní obrany. Podle britské BBC ale například obyvatele Tel Avivu íránský útok nechal v klidu a v barech ve městě bylo v noci živo.
V Izraeli média s odvoláním na záchrannou službu zatím hovoří jen o jednom těžce zraněném beduínském dítěti a s odvoláním na armádu o drobných poškozeních na jedné letecké základně na jihu země.
Írán zaútočil na Izrael v době, kdy izraelskou armádu už déle než půl roku zaměstnává vojenská operace v Pásmu Gazy, kde bojuje s palestinským hnutím Hamás. Konflikt, který je důsledkem krvavého teroristického útoku Hamásu na jih Izraele, přinesl od loňského října vysoké ztráty mezi palestinskými civilisty. Židovský stát si zároveň na jihu Libanonu vyměňuje údery s hnutím Hizballáh, které má dlouhodobou íránskou podporu.
