Pragmatické partnerství: Si Ťin-pching na setkání v Pekingu předčil Putina

Nedávné setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se vyznačovalo řadou drobných dohod a zjevnou absencí významných dvoustranných dohod. Návštěva, která se uskutečnila na pozadí probíhajícího ruského konfliktu na Ukrajině a napjatých vztahů se Západem, podtrhuje složitost čínsko-ruských vztahů a zdůrazňuje strategické postavení Číny.

Drobné dohody a symbolická gesta

Během návštěvy bylo podepsáno 12 dokumentů, které zahrnovaly mimo jiné dohody o zemědělských produktech a mediální spolupráci. Za zmínku stojí dohody o dodávkách ruského topinamburu a hovězích drobů do Číny a o zřízení rezervace „Země velkých koček“ v pohraničním pásmu. Podpis těchto dokumentů měl sice symbolický význam, ale neměl podstatný hospodářský dopad, což odráží opatrný přístup Číny při jednání s Ruskem.

Zvláště pozoruhodná byla absence významných hospodářských dohod, jako je například tolik očekávaná dohoda o plynovodu „Síla Sibiře-2“. Tento plynovod, který má dodávat 50 miliard metrů krychlových plynu ročně ze západní Sibiře do Číny přes Mongolsko, zůstává v jednání. Přestože Moskva chce tento projekt prosadit jako prostředek ke zmírnění ztráty evropského trhu s plynem, mlčení Pekingu svědčí o neochotě zavázat se k dlouhodobým energetickým vazbám v podmínkách globální nejistoty a geopolitických tlaků.

Hospodářská a finanční realita

Dalším významným bodem diskuse bylo vypořádání dvoustranných obchodních plateb. Současná závislost na čínském jüanu při všech obchodních a ekonomických transakcích mezi oběma zeměmi podtrhuje náročnou hospodářskou situaci Ruska. Neschopnost nalézt řešení, jak obejít západní sankce, zdůrazňuje rostoucí ekonomickou závislost Ruska na Číně. Tato závislost sice poskytuje Rusku nezbytné záchranné lano, ale zároveň představuje hrozbu pro jeho finanční suverenitu, protože juanizace jeho ekonomiky by mohla vést k většímu čínskému vlivu na ruskou finanční politiku.

Ukrajinské dilema

Klíčovým tématem jednání byl probíhající konflikt na Ukrajině. Postoj Číny zůstal nezměněn a prosazoval politické urovnání a dodržování zásad Charty OSN, včetně respektování státní suverenity a územní celistvosti. Připomínky Si Ťin-pchinga naznačovaly možné sjednocení s mezinárodními požadavky, aby se Rusko stáhlo z okupovaných ukrajinských území, včetně Krymu. Tento postoj, byť diplomaticky formulovaný, naznačuje strategické balancování Pekingu mezi podporou svého spojence a udržováním svého globálního obrazu zastánce mezinárodního práva.

  Putin se snaží zvýšit politické rozpory v Evropě, aby rozdělil Západ a učinil ho zranitelným vůči hybridním výzvám a hrozbám.

Symbolika a diplomatické signály

Symbolická gesta Číny během Putinovy návštěvy byla rovněž výmluvná. Putina přijal guvernér provincie Chej-lung-ťiang, a nikoli vysoký představitel ústřední vlády, což signalizuje nedostatek nadšení a opatrný diplomatický postoj Pekingu. Tato jemná diplomatická sdělení zdůrazňují, že Čína dává přednost zachování svých národních zájmů před prohlubováním vztahů s globálně izolovaným Ruskem.

Spolupráce médií a propagandy

Tři z podepsaných dohod se zaměřily na sjednocení úsilí v oblasti státní propagandy. Spolupráce mezi čínskou tiskovou agenturou Xinhua a ruskými sdělovacími prostředky, včetně expertního fóra BRICS a memoranda s Gazprom-Media Holding, značí společný zájem na kontrole narativů a utváření globálního vnímání. Tato spolupráce odráží potřebu obou zemí posílit své vnitřní propagandistické mechanismy uprostřed vnějších tlaků a kritiky.

Závěr

Setkání Putina a Si Ťin-pchinga, které nepřineslo žádné zásadní ekonomické průlomy, poukazuje na pragmatickou a opatrnou povahu čínsko-ruských vztahů. Opatrné manévrování Číny odráží její strategický záměr maximalizovat národní zájmy a zároveň se vyhnout zapletení do geopolitických konfliktů Ruska. Drobné dohody a symbolická gesta naznačují vztah, který se vyznačuje spíše nutností a taktickou spoluprací než skutečným spojenectvím. V době, kdy se Rusko potýká se západními sankcemi a hledá nové ekonomické partnery, zdůrazňuje rozvážný přístup Číny její dominantní postavení v bilaterálních vztazích a širší strategický kalkul na globální scéně.

Autor: Dana Markova

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com