Zásadním argumentem pro přijetí eura je charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Na konferenci ReVize Česka to dnes řekl prezident Petr Pavel. Ekonomická budoucnost a prosperita Česka je tak podle něj výrazně provázána s eurozónou.
Proto Pavel vidí jako důležitější sedět u stolu, kde se budoucí opatření eurozóny budou projednávat jako rovnocenný partner. „Když pominu všechny srozumitelné důvody pro většinu lidí, jako je jednodušší cestování, žádná nutnost měnit peníze pro každou zemi, tak bychom měli brát v úvahu realitu. Velká část firem, která obchoduje s eurozónou, stejně většinu transakcí dělá v eurech. Ten krok (přijetí eura) bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje,“ uvedl Pavel.
Veškeré argumenty odborníků ohledně přijetí eura se podle něj navzájem negují, protože je stejný počet dobrých argumentů jako těch špatných. „Rozhodnutí o přijetí eura není ani tak technickým ekonomickým rozhodnutím, ale výlučně politickým rozhodnutím,“ dodal.
Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanoven není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i ČNB doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.
Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
Diskuse o přijetí společné evropské měny se v Česku zintenzivnila po Pavlově novoročním projevu. Tehdy uvedl, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. Většina vládních stran zavedení eura podporuje, zdrženlivě se k takovému kroku ale staví nejsilnější ODS. Sněmovní opozice, tedy hnutí ANO a SPD, se zavedením eura nesouhlasí.
Další prosperita ČR by měla být založena na znalostní ekonomice
Další prosperita České republiky by měla být založena na znalostní ekonomice a tvorbě vysoké přidané hodnoty, řekl Pavel. Cestou k tomu je podle něho zvýšení investic, především v infrastruktuře, energetice, vzdělávání, vědě a výzkumu a kvalitní regionální politice.
Lidé v periferních oblastech republiky podle Pavla trápí stejné problémy, špatná kvalita dopravní infrastruktury, nedostatek lékařů, nedostatečné připojení k internetu či špatná kvalita vzdělávacího systému. Není proto divu, že tito lidé hledají svou budoucnost v prosperujících centrech, dodal.
„Lidé v těchto nejchudších oblastech Česka mají často pocit, že z ekonomické transformace Česka těžily jen některé části země, že se na ně zapomnělo. Frustrace těchto lidí se prohlubuje, proměňují se jejich hodnoty, politické preference,“ uvedl. Často se pak tito lidé podle něj stávají snadnou kořistí populistů, případně manipulátorů a dezinformátorů.
Za hlavní brzdu ekonomiky považuje Pavel nedostatečnou infrastrukturu. ČR podle něj nedokázala efektivně využít dobu, kdy mohla na budování silniční a dálniční sítě čerpat větší prostředky z evropských fondů. Prioritní by měl být i rozvoj železniční sítě. „Kvalitní dopravní síť může propojit úspěšné regiony s těmi, které za nimi zatím zaostávají. Zefektivnil by se tak trh práce i trh s bydlením,“ poznamenal.
Moderní ekonomika potřebuje podle něj i digitální dálnici. Jednou z překážek je nedostatečná síť vysokorychlostního internetu. Upozornil také na důležitost smysluplných investic do bezpečné energetické infrastruktury, která zajistí stabilní a ekonomicky přijatelné dodávky energií. „Budoucnost připravujeme pro mladou generaci, té bychom měli zajistit kvalitní vzdělání a přípravu na dynamický pracovní trh, který je čeká,“ doplnil.
Deficit má podle něj Česko i ve výzkumu a vývoji. „Je třeba lépe propojit akademický a firemní sektor a výsledky výzkumu rychleji přinášet do praxe,“ uvedl. Proměna ekonomiky je klíčovou výzvou. „K uskutečnění této ekonomické vize je potřeba politická odvaha, ale i podpora veřejnosti a firem. Soukromý sektor hraje v tomto zásadní roli,“ uzavřel.
Mezi konkrétní dlouhodobé cíle, které si Druhá ekonomická transformace vytyčila, patří reforma vzdělání, chytrá migrace nebo atraktivita a přístupnost Česka pro zahraniční studenty. Druhá ekonomická transformace také klade důraz na aplikovaný výzkum, prostředí pro start-upy či podporu kapitálového trhu. Společně cíle směřují k podpoře české znalostní ekonomiky – tedy nahrazení současné subdodavatelské ekonomiky exportem produktů s vysokou přidanou hodnotou a silnou globální značkou.
