Prodej elektrárny ČEZu za miliardy znovu prověřuje policie

seznamzpravy.cz

Bývalý 1. náměstek ministra financí a senátor Lukáš Wagenknecht vrátil do hry bulharské vyšetřování mnohamiliardové operace z pobřeží u Černého moře.

Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht umí zavařit mocným hráčům české politiky a byznysu. V uplynulých letech se stal jedním z hlavních bojovníků proti dotacím pro holding Agrofert ze svěřenské stáje premiéra Andreje Babiše.

Dlouhodobě se věnuje i zahraničním transakcím spojeným s polostátní energetickou skupinou ČEZ a lidmi z managementu pod taktovkou vlivného manažera Daniela Beneše. Pro jeho vedení je situace o to ošidnější, neboť Wagenknecht je za Piráty stínovým ministrem financí – tedy potenciálním šéfem úřadu, který promlouvá do složení vedení energetického obra.

Wagenknecht svůj kritický přístup k Benešově vedení neskrývá a v současnosti svůj zarputilý boj předvádí v Bulharsku, odkud se snaží ČEZ dlouhodobě vyvázat. Někdejší 1. náměstek ministra financí Andreje Babiše (ANO) na Balkáně před několika týdny vrátil do hry policejní prošetřování nákupu a prodeje elektrárny ve Varně.

Senátor vyšetřování transakcí kolem elektrárny na pobřeží Černého moře inicioval na konci roku 2019. Má podezření, že polostátní společnost přišla o 8,5 miliardy korun. Loni v srpnu sofijští žalobci případ odložili, jejich nadřízení ale po odvolání českého politika prověřování případu znovu otevřeli.

„Sofijské městské státní zastupitelství provedlo inspekci, kterou byla pověřena Státní agentura pro národní bezpečnost, a po jejím ukončení došlo k odmítnutí zahájit trestní řízení. Kontrola není úplná, jelikož nebyla dána odpověď na všechny údaje uvedené v podnětu Wagenknechta,“ uvedl náměstek odvolacího státního zástupce Emil Petrov v rozhodnutí, které mají Seznam Zprávy k dispozici. Žalobce označil odmítnutí zahájit trestní řízení za „nesprávné a nezákonné“.

„Probíhající řízení nekomentujeme. Státním zástupcům poskytujeme plnou součinnost,“ komentovala situaci tisková mluvčí ČEZ Alice Horáková.

14 otázek

Sofijští vyšetřovatelé musí zodpovědět na pokyn žalobců 14 otázek, které se týkají nejen finančního hlediska mnohamiliardové operace kolem elektrárny ve Varně, ale i kolem jejího samotného fungování.

ČEZ totiž v roce 2015 elektrárnu odstavil a zařízení prodával o dva roky později za 48 milionů eur jako nefungující. Jenže záhy po prodeji se činnost elektrárny rozběhla – na takzvanou studenou rezervu.

„Zda byla elektrárna vyřazena z provozu v období 31. 12. 2015 do 31. 10. 2017? Pokud byla vyřazena, tak z jakých důvodů? Pokud byla vyřazena z provozu po 31. 12. 2015, kdy byla znovu uvedena do provozu, kým a z jakých důvodů?“ zní jeden z dotazů sofijských žalobců na tamní vyšetřovatele.

„Pokud jde o prodej elektrárny Skupinou ČEZ společnosti SIGDA OOD, zůstává nevyjasněna otázka, jaká byla skutečná hodnota prodeje a jaké daně byly odvedeny do státního rozpočtu,“ zní další z otázek, která se týká finančních aspektů prodeje elektrárny.

Podle senátora lze tedy shrnout, že policejní zájem o Varnu má dva směry. „Vyšetřování v Bulharsku je zaměřeno především na to, jestli byla elektrárna při jejím prodeji skutečně šrot, když krátce nato fungovala jako studená rezerva. V Česku se pátrání zaměřuje na finanční stránku celé transakce,“ řekl Wagenknecht Seznam Zprávám.

Senátor dle svých slov primárně sleduje ekonomický rozměr prodeje elektrárny. „Po jejím prodeji si nový majitel vyplatil obratem dividendu 20 milionů eur, přilehlé pozemky byly krátce po prodeji ohodnoceny na 32 milionů eur. Přitom hodnota prodeje byla 48 milionů eur. Výsledná bilance je tak mínus čtyři miliony eur. Dodávám, že to se ani nebavíme o samotném prodeji elektrárny, která byla vedle zmíněného ztrátového obchodu dárkem navíc,“ dodal bývalý náměstek ministra financí.

Tučná arbitráž

Bulharsko prodalo elektrárnu TEC Varna skupině ČEZ v roce 2006. Provoz zařízení ale příliš nevydělával, a to mimo jiné z důvodu zásahů tamního státu a nevýhodné regulace provozu a závislosti na dovozu nejkvalitnějšího černého uhlí – antracitu.

ČEZ se postupně rozhodl elektrárnu v roce 2015 odstavit, aby ji o dva a půl roku později prodal, a to společnosti Sigda patřící dětem bývalého bulharského ministra dopravy Danaila Papazova. U nich se však elektrárna příliš neohřála, neboť ji, jak uvedl týdeník Euro, v roce 2018 převzal mocný bulharský politik a čestný předseda Hnutí za práva a svobody Achmed Dogan.

Na majetek ČEZu v Bulharsku je podle mluvčího skupiny Ladislava Kříže nutné se dívat jako na celek, protože aktiva v něm se přeskupovala. Vedle Varny ČEZ v Bulharsku vlastní ještě distribuční a prodejní síť, kterou se už několik let snaží – zatím neúspěšně – prodat. „Prodejní ceny při započtení všech příjmů ČEZu během působení v Bulharsku ukazují, že působení v této zemi skončí mírným ziskem,“ uvedl v roce 2019 mluvčí Kříž.

ČEZ zároveň s bulharským státem vede mnohamiliardový obchodní spor. Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ve Washingtonu ve čtvrtek zaregistrovalo arbitrážní nárok ČEZu vůči Bulharsku.

Energetici žalují bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz

  Škoda Auto kvůli nedostatku čipů omezí některé provozy. Závod v Kvasinách výrobu zastaví úplně

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *