Litevský prezident Gitanas Nauséda obhájil v dnešním druhém kole prezidentské volby svůj mandát a zajistil si druhé pětileté funkční období. Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová, která s ním postoupila do rozhodujícího kola hlasování, už uznala svou porážku. Informovala o tom veřejnoprávní stanice LRT, podle níž má Nauséda po sečtení všech volebních místností přes 74 procenta hlasů, Šimonytéová více než 23 procenta.
„Chtěla bych poblahopřát zvolenému prezidentovi Litvy,“ uvedla vpodvečer šéfka litevské vlády v době, kdy ještě nebyly sečteny všechny hlasy, ale výsledek už byl podle ní jasný. Nauséda podle agentury Reuters řekl, že bude pokračovat v práci na obranných schopnostech země. „Litevská nezávislost a svoboda je jako křehká nádoba, kterou musíme opatrovat a chránit ji před prasknutím,“ dodal.
Nauséda byl favoritem voleb, v prvním kole dostal 44 procent hlasů, Šimonytéové svůj hlas dalo tehdy necelých 20 procent voličů.
Oba politici se utkali ve druhém kole prezidentské volby už před pěti lety. Tenkrát bývalý bankéř Nauséda porazil liberálně-konzervativní političku se ziskem téměř dvou třetin hlasů, získal necelých 66 procent hlasů. Podle údajů ústřední volební komise se dnešního druhého kola hlasování zúčastnilo 49,61 procenta oprávněných voličů. Před pěti lety byla volební účast v druhém kole 53,43, podotkla LRT.
Prezidentské volby se konaly v době, kdy pokračuje ruská agrese proti Ukrajině. Pobaltská země, kde žije 2,8 milionu obyvatel, a která je členem Evropské unie i NATO, je od začátku války v roce 2022 pevným spojencem Kyjeva. Stejně jako ostatní státy v Pobaltí se obává, že by mohla být dalším cílem Moskvy, podotkla agentura Reuters.
Oba prezidentští kandidáti se shodují na potřebě navyšovat výdaje na obranu alespoň na tři procenta HDP, přičemž letos země plánuje investovat do obrany 2,75 procenta. V litevském zřízení prezident podle agentury AFP odpovídá za obrannou a zahraniční politiku. I v těchto oblastech ale musí spolupracovat s vládou a parlamentem.
Volební soupeři se však střetli v jiných otázkách včetně postoje k sexuálním menšinám. Šedesátiletý prezident se profiluje jako zastánce tradičního sociálního státu. Devětačtyřicetiletá Šimonytéová je sice konzervativní ve fiskální politice, v oblasti lidských práv však zastává spíše liberální postoje. V předvolební kampani tvrdila, že by si v litevské společnosti přála více tolerance.
