Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že ministři obrany v pátek na jednání v Bruselu schválí jeho plán, aby Severoatlantická aliance převzala od USA koordinaci dodávek zbraní pro bránící se Ukrajinu. Spojenci dosud poskytovali Ukrajině každoročně pomoc v hodnotě kolem 40 miliard eur (988 miliard Kč). Stoltenberg navrhuje, aby tato částka „zůstala minimem i pro další roky“. Šéf NATO to uvedl na závěrečné tiskové konferenci po prvním dni jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. Česko na schůzce zastupuje ministryně obrany Jana Černochová.
Generální tajemník NATO již v dubnu uvedl, že aliance musí „změnit dynamiku“ poskytování podpory Ukrajině. „Musíme zajistit spolehlivou a předvídatelnou pomoc Ukrajině v dlouhodobém horizontu, abychom se méně spoléhali na dobrovolné příspěvky a více na závazky NATO. Méně na krátkodobé nabídky a více na víceleté přísliby,“ řekl tehdy Stoltenberg.
Dnes generální tajemník NATO zopakoval, že Ukrajina potřebuje více „předvídatelnosti a transparentnosti“. „Doufám, že spojenci můj plán odsouhlasí,“ uvedl Stoltenberg. Nesmí se podle něj opakovat situace, ke které došlo na začátku letošního roku, kdy kvůli komplikacím na americké politické scéně nastaly prodlevy v dodání pomoci Ukrajině, protože spojenci určitou podporu slíbili, ale nakonec ji nedodali. „To v uplynulých měsících způsobilo Ukrajincům problémy na bojišti,“ dodal generální tajemník NATO.
Spojenci musí podle Stoltenberga vytrvat v poskytování pomoci Ukrajině. „Tato válka může skončit, když si (ruský prezident Vladimir) Putin uvědomí, že ji nemůže vyhrát na bojišti,“ řekl novinářům v sídle NATO Stoltenberg. „Čím déle vytrváme, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.
Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být pomoci Ukrajině nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
Výhrady ke Stoltenbergově plánu již dříve vyjádřilo Maďarsko, které tvrdilo, že by to mohlo alianci zatáhnout do války s Ruskem. Šéf NATO tento týden Budapešť navštívil a jednal i s premiérem Viktorem Orbánem. Od něj obdržel příslib, že Maďarsko nakonec rozhodnutí aliance o poskytování podpory Ukrajině blokovat nebude, nicméně získá výjimku, podle které na tuto podporu nebudou použity žádné maďarské finanční prostředky ani personál.
Nynější schůzka je rovněž přípravou na alianční summit, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jež upřednostňuje rumunského prezidenta Klause Iohannise. „Debatovali jsme o velkém množství témat, nebudu zveřejňovat podrobnosti, některé věci by měly zůstat tajné,“ odvětil dnes Jens Stoltenberg na dotaz, zda s Viktorem Orbánem řešil právě i svého nástupce v čele NATO.
