Valné shromáždění OSN dnes začalo svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí. Generální tajemník organizace António Guterres vyzval k okamžitému ukončení bojů, kvůli nimž podle něj hrozí největší humanitární krizi v Evropě za řadu desetiletí. Podle velvyslance Ukrajiny při OSN Serhije Kyslycji nyní jeho země platí nejvyšší cenu za svobodu a bezpečnost na celém světě. Ruský zástupce Vasilij Něbenzja řekl, že agresi zahájila Ukrajina na svých východních územích a že kritici ruskou „zvláštní vojenskou operaci“ dezinterpretují.
„(Boje) zuří napříč celou zemí (Ukrajinou), ve vzduchu, na pevnině i na moři. Musí to ihned přestat. (…) Je to nepřijatelné,“ řekl Guterres. „Nyní mluví zbraně, ale cesta dialogu je vždy otevřená. Nikdy není příliš pozdě pustit se do vyjednávání (…) a všechny otázky vyřešit mírovou cestou,“ dodal a vyjádřil naději, že rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, které dnes začaly, povedou k okamžitému zastavení bojů. Za hrůzný přitom označil rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti.
Guterres dnes vystoupil jako jeden z prvních řečníků, jichž se do rozpravy přihlásilo více než 100. Jednání se proto podle agentury AFP pravděpodobně protáhne do úterý, ne-li až do středy.
Ukrajinský zástupce Kyslycja řekl, že na osudu jeho země záleží osud svobody a demokracie na celém světě. „Pokud Ukrajina nepřežije, (…) nepřežije mezinárodní mír. Pokud nepřežije Ukrajina, nepřežijí Spojené národy,“ řekl. „Nedělejte si iluze. Pokud Ukrajina nepřežije, nemůžeme být překvapeni, když jako další selže demokracie,“ dodal.
Ruský velvyslanec při OSN Něbenzja ve svém vystoupení řekl, že cizí činitelé jednání jeho země „překrucují a maří“. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu a ruský prezident Vladimir Putin při oznamovaní invaze na Ukrajinu hovořil o „genocidě“, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé hlasitě odmítají jako nepatřičné.
„Ruská federace nezačala s těmito střety, které rozpoutala Ukrajina vůči svým obyvatelům,“ řekl Něbenzja. „Rusko se snaží tuto válku ukončit,“ dodal.
Rusko čelí kvůli svému útoku na Ukrajinu stále větší mezinárodní izolaci; jedním z jeho nejbližších diplomatických spojenců je nyní Čína. Její zástupce Čang Ťün vyzval k vytvoření „podmínek, jež povedou k přímým jednáním mezi zúčastněnými stranami“. „Studená válka dávno skončila. Rozdmýcháváním nové studené války nemůžeme nic získat, ale každý může něco ztratit,“ řekl.
Mimořádnou schůzi Valného shromáždění svolala v neděli Rada bezpečnosti OSN, které se nepodařilo ke konfliktu přijmout rezoluci kvůli ruskému vetu. Rusko může jako jeden z pěti stálých členů RB OSN vetovat jakýkoli návrh rezoluce, rozhodnutí uspořádat mimořádné jednání Valného shromáždění je však otázka procedurální, na kterou se toto právo stálých členů nevztahuje.
Svolání mimořádného jednání Valného shromáždění umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil. Rozhodnutí Valného shromáždění není závazné, podle pozorovatelů má však výraznou diplomatickou váhu.
Návrh usnesení Valného shromáždění ke konfliktu na Ukrajině daly dohromady evropské země a podle jeho předběžného znění ostře odsuzuje ruskou agresi. Samotný text rezoluce se však bude zřejmě ještě vyvíjet. Podle AFP někteří diplomaté chtějí, aby znění dokumentu bylo vůči Rusku co nejpřísnější, jiní však prosazují umírněnější verzi, která by získala co nejširší podporu.
Proti ruské invazi vystoupí v newyorském sídle OSN kromě západních zemí zřejmě také řada afrických a jihoamerických států.
