Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na tomto palestinském území s 2,3 milionu lidí hrozí hladomor kvůli válce Izraele s hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců. Za tu dobu tam kvůli bojům, bombardování a nedostatku humanitární pomoci zemřelo podle dnešní bilance úřadů ovládaných Hamásem nejméně 37.551 Palestinců, včetně bojovníků Hamásu. Většina obětí jsou ale civilisté, z velké části děti a mladiství.
„Izraelské úřady mají jako okupační mocnost povinnost v co největší míře obnovit veřejný pořádek a bezpečnost a umožnit bezpečný přístup pro humanitární pomoc, aby se dostala k civilistům v nouzi,“ uvedl mluvčí Guterrese Farhan Haq. Generální tajemník OSN dodal, že v Gaze panuje „totální bezpráví“. „Většina nákladních aut s humanitární pomocí v Gaze je nyní vyrabována,“ řekl v pátek Guterres. Podle něj Izrael brání tomu, aby OSN k zabezpečení pomoci využívala palestinskou civilní policii.
„V Gaze panuje naprostý chaos. Distribuovat tam pomoc je extrémně obtížné, musí se najít mechanismus, který zajistí alespoň minimální pořádek, aby pomoc mohla být rozvážena,“ uvedl také šéf OSN s tím, že k tomu je nutné příměří. To se snaží už půl roku neúspěšně zprostředkovat mezi Izraelem a Hamásem Egypt, Katar a Spojené státy. Dosud jediný klid zbraní v této válce se jim podařilo dojednat loni koncem listopadu, kdy Hamás propustil stovku rukojmích výměnou za zhruba dvojnásobek Palestinců z izraelských věznic.
Izrael čelí už řadu měsíců široké kritice od humanitárních organizací, úřadů OSN i řady zemí za to, že neumožňuje zajištění dostatku potravin, léků a zdravotního materiálu pro civilisty v Pásmu Gazy, z nichž velká část nemá ani čistou vodu. Statisíce civilistů se tísní v takzvané humanitární zóně na pobřeží, kam je izraelská armáda poslala, když začátkem května zahájila operaci i na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafáhu. I do této „humanitární“ zóny ale dopadají bomby a zabíjejí civilisty, naposledy v pátek tam ostřelování zabilo nejméně 25 Palestinců; Izrael uvedl, že incident vyšetřuje.
K zajištění dostatečné humanitární pomoci opakovaně vyzval Izrael i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Izrael tvrdí, že do Gazy posílá dost kamionů s pomocí a viní OSN z neschopnosti ji dostat k civilistům, což ale není možné kvůli neustálým a všudypřítomným bojům. Minulý víkend izraelská armáda oznámila, že každý den na 11 hodin zastaví vojenské operace kolem silnice mezi přechodem Kerem Šalom a oblastí Rafáhu. Vysloužila si za to kritiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který trvá na tom, že boje musí pokračovat, dokud nebude Hamás zcela zničen. O realizovatelnosti tohoto cíle ale mnozí, včetně některých armádních činitelů, pochybují.
Válka v Gaze začala říjnovým teroristickým útokem radikálně islamistického hnutí Hamás na Izrael, při němž loni 7. října palestinští ozbrojenci zabili téměř 1200 lidí a dalších asi 250 unesli do Gazy. Izrael v odvetě zahájil masivním bombardování Pásma Gazy, které je menší než Praha, a koncem října tam zahájil pozemní operaci. Při izraelské ofenzivě od té doby přišlo o život nejméně 37.551 Palestinců a dalších 85.900 Palestinců utrpělo zranění. Velkou část Pásma Gazy už tvoří jen trosky domů, zničena je i zemědělská půda a podle OSN tam žádné místo není bezpečné.
