Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací. ČTK to dnes sdělil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy.
Podle NCOZ jde o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu tzv. hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností, píše centrála.
Foltýn ČTK napsal, že závěry NCOZ jsou zcela v souladu s předchozími výstupy Bezpečnostní informační služby (BIS), Vojenského zpravodajství (VZ) i zahraničních partnerů. „Součástí je nově i intenzivnější využívání kriminálních struktur, a to včetně útoků ve fyzickém prostoru,“ uvedl koordinátor.
Společným jmenovatelem informačního působení i útoků ve fyzickém prostoru je snaha o co největší snížení důvěry lidí v instituce i stát jako takový, doplnil Foltýn. „Takové působení kremelského režimu není rozhodně nové, hrozbou je ovšem zvýšení intenzity vlivových operací,“ dodal.
Pavel: Boj s dezinformacemi je v ČR v plenkách, měl by mít více rovin
Boj s dezinformacemi je v Česku v plenkách, měl by mít podobu aktivní obrany i dlouhodobého vzdělávání v informační gramotnosti. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál to dnes řekl prezident Petr Pavel. Před zhruba půl rokem hlava státu ve stejném médiu prohlásila, že vláda nedělá v boji s dezinformacemi dost. Zatím se toho podle Pavla tolik nezměnilo.
Boj s dezinformacemi by podle Pavla měl být v několika rovinách. „Jedna je aktivní obrana. To znamená skutečné odhalování dezinformací, poukazování na to, jakým způsobem jsou tvořeny, s jakým asi cílem a na jakou skupinu jsou orientovány,“ řekl prezident. Druhá rovina je dlouhodobá, konkrétně vzdělávání z hlediska informační gramotnosti, ale i hodnotové přípravy, míní Pavel.
Vládním koordinátorem strategické komunikace státu se nedávno stal Otakar Foltýn, jenž mimo jiné dosud působil ve vojenské kanceláři Pražského hradu. Pavel jej dnes popsal jako velice přímočarého člověka, který si nikdy nebral příliš servítky. Chápe, že některé jeho výroky budou budit kontroverze, na druhou stranu tím podle něj vznikne prostor pro diskusi. Nekonformní názory podle Pavla ve výsledku mohou vést k něčemu, co nakonec vyústí ve správnou strategickou komunikaci.
Foltýn například při nedávném sněmovním semináři řekl, že nebude dělat žádnou cenzuru, a pokud někdo tvrdí, že ano, tak prosazuje ruský narativ, jedná proti zájmům vlastního státu a je kolaborantem současného kremelského režimu.
NCOZ ve výroční zprávě za loňský rok uvedla, že v Česku se objevují informační operace, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy. Jde o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. Hybridní hrozby narůstají i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností.
Jurečka: Čelit hybridním hrozbám lze tím, že společnost bude vzdělaná
Čelit takzvaným hybridním hrozbám lze tím, že společnost bude vzdělaná, umět kriticky myslet či nepodléhat strachu. Před jednáním vlády to novinářům řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v reakci na závěry NCOZ.
„To není problém jenom aktuálně poslední doby. Je to problém, který tady máme několik let, kdy se snaží vliv Ruska nebo Číny tímto způsobem vstupovat do české společnosti,“ řekl Jurečka. „Co pro to můžeme všichni dělat je, abychom dokázali mít společnost, která je vzdělaná, umí kriticky myslet, umí čelit dezinformacím, nepodléhá strachu, ví, že tady je Česká republika, která je součástí Evropské unie, NATO,“ míní vicepremiér.
Vláda má podle něj v bezpečnostně-strategických záležitostech jasno a nezpochybňuje členství ČR v EU ani v Severoatlantické alianci. „Děláme kroky pro to, abychom dokázali čelit těmto hrozbám, abychom měli dobře vybavenou armádu,“ dodal Jurečka.
Po jednání kabinetu vicepremiér doplnil, že v minulosti byla hrozba komplikovanější v tom, že byla významná část politického spektra součástí mocenského vlivu Ruska a Číny. Byli to podle něj vysocí ústavní činitelé, lidé zastoupení ve Sněmovně, kteří vědomě či nevědomě sloužili svým jednáním, vyjadřováním, vystupováním či rozhodováním ve prospěch těchto mocností. Česko bylo podle něj opakovaně upozorňováno na prorůstání vlivu i do pozic ve státní správě. Nyní je podle Jurečky jiná konstelace u nejvyšších ústavních činitelů či ve vládě.
Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se daří i skrze mezinárodní spolupráci rozkrývat některé skupiny produkující dezinformační obsah. Zmínil případ proruského serveru Voice of Europe. Kabinet podle něj reaguje na dezinformační narativy uváděním věcí na pravou míru i aktivní komunikací.
NCOZ dále mimo jiné uvedla, že Česko je pro migranty z Blízkého a Středního východu i nadále především tranzitní zemí. Loni policie nejčastěji zajistila na českém území Syřany, nebo lidi, kteří se za prchající před občanskou válkou v zemi vydávali. Jejich cílem byly hlavně západoevropské země a Skandinávie.
Podle Jurečky je potřeba do konce volebního období upravit legislativu například ohledně udělování státního občanství a nároku na jeho získání nebo monitoringu některých osob při přecházení hranic.
Poslanci: Informace o ruských aktivitách nejsou ničím překvapivým
Informace NCOZ o informačních operacích a informační válce, která má za cíl zastavit pomoc Ukrajině, nejsou podle oslovených poslanců z bezpečnostního výboru ničím překvapivým. Stát by se jim podle nich měl věnovat a bojovat s nimi.
„Všichni víme, že se Ruská federace, která si ČR dala vysoko na seznamu svých nepřátel, snaží narušit demokratické procesy, ústavní zřízení i podkopat odhodláni pomáhat Ukrajině proti teroristické agresi. Není divu, ze na tyto aspekty upozorňují různé bezpečnostní instituce, nejenom NCOZ,“ sdělil dnes ČTK předseda výboru Pavel Žáček (ODS).
„Skutečnost, že světové mocnosti a zejména Rusko se snaží posilovat svůj vliv v jiných zemích, není nic překvapivého. České bezpečnostní služby by neměly jen tento fakt konstatovat, ale především by měly být aktivní a pojmenovávat tyto jevy průběžně,“ míní člen výboru Robert Králíček (ANO). “ Osobně považuji za minimálně podobný problém, že řada vládních politiků těmto jejich snahám, snad nevědomky napomáhá, když tuto hrozbu používají v rámci politického souboje,“ dodal.
Podle místopředsedy výboru Šímona Hellera (KDU-ČSL) nepochybuje o ruských aktivitách na českém území téměř nikdo. „Jedná se o dlouhodobé zásadní bezpečnostní riziko pro naši zemi. Řešením je funkční strategická komunikace státu a efektivní vzdělávání a zvyšování odolnosti občanů vůči dezinformacím. Ani jedno se nám bohužel nedaří tak, jak by mělo,“ uvedl. Za důležité pokládá i posílení bezpečnostních složek jako je Bezpečnostní informační služba a další.
Ruské zahraniční vlivové operace nejsou překvapením ani podle Pavla Zuny (TOP 09). „Činnosti KGB se v roce 1991 pouze rozdělily mezi SVR a FSB. Praktiky a cíle zůstávají stejné, demoralizovat a oslabit západní země. Ideálně je připravit na snadnější převzetí pod ruským vlivem, ruskou správou. To jen Západ byl posledních 30 let naivní. Naivní v tom, že Rusko je jiné, že se může změnit na zemi západního typu,“ soudí. „Musíme v této hybridní válce pracovat se stejnou zbraní, a to jsou informace,“ dodal Zuna.
