Vláda dnes odložila schválení státní energetické koncepce a dvou souvisejících klimatických dokumentů. Jedním z důvodů bylo to, že se dnes soustředila na projednání tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Schválení strategií kritizovala řada subjektů, podle kterých povede ke zdražení ceny energií či paliv. Síkela i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.
„Je zřejmé, že tyto strategické dokumenty, které předkládám, nezavádí žádné příkazy a zákazy, které by zdražovaly život občanům. Jedná se o analytické materiály, které ze své podstaty nemohou žádné nové příkazy nebo zdražení přinést. Kdokoliv, kdo tvrdí, že tyto dokumenty mohou něco zdražit, tak lže,“ řekl Síkela.
Podle Fialy je třeba dokumenty opět prostudovat a eventuální nedostatky opravit. Některá média soubor dokumentů nazývá jako „český Green Deal“, takové označení ale podle něj není správné. Pro vládu je nepřijatelné, aby si dávala závazky vyšší, než si dává EU, prohlásil.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání vlády řekl, že se Česko pokusí v Evropské unii prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek ETS 2. V něm by placení za emise skleníkových plynů podléhaly i silniční doprava nebo vytápění pro bydlení. Podle Stanjury by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy, zároveň v systému nevidí žádný bonus pro českou ekonomiku. Vyjádřil také obavy z toho, že by systém povolenek mohl snížit konkurenceschopnost Evropské unie proti zbytku světa.
Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšování výroby elektřiny. Stát i přesto v koncepci deklaruje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro.
Vnitrostátní energeticko-klimatický plán v řadě oblastí na koncepci navazuje. Stát v plánu počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečně spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě. Třetí dokument Politika ochrany klimatu formuluje vizi, cíle a postupnou transformaci ČR k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Navrženou podobu energetické koncepce dnes kritizovala Hospodářská komora. Podle ní v materiálu chybí vyhodnocení jeho dopadů do koncových cen energií, včetně mezinárodního srovnání. Svaz průmyslu a dopravy ČR v úterý po jednání tripartity upozorňoval na to, že dokument musí nastavit podmínky pro zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula kritizoval koncepci jako nedostatečně ambiciózní, když usiluje o snížení cen energií na průměr EU. Podle něj by koncepce měla mířit na ceny nižší.
Vládní strategie: ČR by měla ročně vyrábět 20.000 tun obnovitelného vodíku
Česko by do roku 2030 mělo ročně vyrábět 20.000 tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů. Bude pro to potřeba vybudovat nové elektrolyzéry s výkonem 400 megawattů (MW). Je to součástí aktualizace vodíkové strategie, kterou dnes schválila vláda. V současnosti Česko vyrábí 120.000 až 130.000 tun vodíku z ropných zbytků nebo ze zemního plynu, výroba s využitím obnovitelných zdrojů je zanedbatelná.
Původní vodíková strategie z roku 2021 už neodpovídala současným podmínkám, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě. Upozornilo také, že přijetí aktualizace bylo jednou z reforem, které musí Česko přijmout v rámci Národního plánu obnovy, aby mohlo čerpat investiční prostředky z evropských zdrojů.
Aktualizovaná strategie je rozdělená do tří časových etap. V první etapě do roku 2030 by měly vznikat provozy s provázanou výrobou a spotřebou obnovitelného vodíku, ročně by tak mělo v zemi být vyrobeno kolem 20.000 tun tohoto plynu. V období 2030 až 2045 by měly vznikat vodíkovody, které umožní dovoz obnovitelného vodíku a tím i snížení jeho ceny. Po roce 2045 by měly jít do provozu nové technologie, které umožní dál snížit cenu obnovitelného vodíku.
„Vodík se stane důležitým prvkem naší energetické politiky, ať už jako náhrada fosilních paliv v dopravě, nosič pro přepravu a akumulaci energie, nebo jako surovina pro chemický průmysl a zdroj tepla. Tato strategie podporuje naši ekonomiku a také přispívá k ochraně životního prostředí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
