Dnešní Rusko sní o tom, že bude jednat se Spojenými státy o rozdělení vlivu v Evropě podobně, jako si sféry vlivu v roce 1939 rozdělili Sovětský svaz a nacistické Německo. Na diskusním panelu na téma paktu Molotov-Ribbentrop to řekl ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Hlaváček. Země pakt podepsaly před 85 lety, 23. srpna 1939.
Smlouvu o neútočení podepsali v Moskvě německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop a šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov. Obě strany se v paktu zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Ke smlouvě byl připojen tajný protokol, který byl pojmenovaný podle šéfů diplomacie Německa a SSSR a ve kterém si Moskva a Berlín rozdělily sféry vlivu v Evropě. Německo se vzdalo ve prospěch SSSR politických zájmů v Pobaltí (kromě Litvy), ve Finsku a v rumunské Besarábii a dohoda také určila rozdělení Polska.
Před útokem na Ukrajinu, který začal v únoru 2022, Moskva podle Hlaváčka volala po jednání s USA, na kterém by se země dohodly na sférách vlivu v Evropě. Bývalé sovětské kolonie včetně Česka by přitom znovu připadly Rusku. „Rusko se tvářilo, že plně suverénní jsou pouze velmoci, které rozhodují o osudech menších, čili nesvéprávných států a národů,“ řekl Hlaváček. Spojené státy podle Hlaváčka státy střední a východní Evropy „nehodily přes palubu“. „Ale vzkázaly namyšleným Rusům, že ruský styl diplomacie vůči Evropě je zcela nepřijatelný,“ dodal.
Rusko se podle Hlaváčka válkou proti Ukrajině vrací do 18. století, a to tím, že přestává být evropskou zemí. „Ruský svět znamená zotročení a genocidu, proto je třeba se jeho expanzi aktivně bránit,“ řekl historik.
