- září se na americkém kontinentu odehraje událost, která může rozhodnout o budoucnosti nejen Spojených států, ale i celého světa: Donald Trump se utká ve slovním souboji s Kamalou Harrisovou.
Tato debata by mohla být pro bývalého prezidenta Trumpa šancí, jak získat zpět svou pozici v prezidentském klání.
Příznivci odiózního kandidáta se však obávají, že republikán svou šanci ztratí, když nezvládne emoce v dialogu tváří v tvář se svou soupeřkou.
Upozorňují, že Harrisová se „může chovat agresivně a bude se snažit Trumpa během televizní debaty navnadit“.
„Pokud se Trump bude cítit zahnaný do kouta a bude mít pocit, že je to tři na jednoho, mohl by to být problém,“ uvedla jedna z republikánských stratégů Tricia McLaughlinová s tím, že Trump by mohl vyletět, pokud bude mít pocit, že si ho Harrisová a moderátoři debaty znepřátelí.
Sám Trump však již dříve prohlásil, že má „právo na osobní útoky“ na Harrisovou poté, co byl široce kritizován za zpochybňování její rasy.
Ať je to jakkoli, exprezidentovi poradci Trumpa již několik týdnů vyzývají, aby se soustředil pouze na kritiku Harrisovy politiky. Stejně tak tvrdošíjně pokračují „útoky“ na Harrisovou na sociálních sítích.
Připomeňme, že podle celonárodního ratingu kandidátka na prezidentku Spojených států za Demokratickou stranu Kamala Harrisová zvýšila odstup od zástupce republikánů Donalda Trumpa: 45 % oproti 41 %.
V některých průzkumech (např. od New York Times, které publikace citovala společně se Siena College) se však Trumpovi podařilo dostat se před svou soupeřku: 48 % hlasů proti 47 %.
Jak je vidět, situace je velmi křehká a každý nový detail ji může změnit. Štáby obou kandidátů se proto na souboj pečlivě připravují.
Harrisův tým si uvědomuje, že jejich soupeř Trump je vážným konkurentem.
Kamala Harrisová se na debatu aktivně připravovala několik měsíců. Její tým uvádí, že během přestávek mezi mítinky (kterých se nová demokratická kandidátka od své nominace aktivně účastní) studovala spoustu knih a informačních materiálů.
Poslední fáze příprav začala 5. září, kdy Harrisová přerušila své cesty v rámci kampaně a soustředila se na trénink se svým týmem před debatou v Pensylvánii, kde se bude konat.
O intenzitě příprav svědčí i to, že Harrisová během této doby poskytla americkým médiím pouze jeden rozhovor.
Důležitým bodem je skutečnost, že demokratka se dosud živých debat neúčastnila a nynější debata pro ni bude vážnou zkouškou.
Trump, který je zvyklý na pozornost davu, a to i během veřejných debat, se v duelu bude pravděpodobně cítit jako ryba ve vodě.
Členové jeho týmu poznamenávají, že bývalý prezident se na debatu připravuje hlavně setkáváním s voliči a odpovídáním na otázky novinářů.
Další důležitý bod: Trumpův štáb dospěl k závěru, že žádné akce, které byly provedeny před debatou, nebudou mít na Harrisovo hodnocení výrazný vliv.
Pochybují, že republikánské poselství osloví voliče, a sázejí na to, že jejich kandidát dokáže nadchnout veřejnost svou empatickou povahou.
Mimochodem, taková podmínka, jako je vypnutí mikrofonů, může být podle Trumpova týmu výhodná, protože omezuje Harrise v možnosti komentovat fakta, která zazní z úst republikána, v reálném čase.
Vzhledem k tomu, že Trump je často přistižen při manipulaci s fakty a dokonce při lhaní, je pro něj vypnutí mikrofonu jeho soupeře důležitým bonusem.
Kromě toho Harrisová díky výše uvedené podmínce přichází o možnost vtipkovat na adresu Trumpa – což je technika, kterou hojně využívala v debatách v letech 2019 a 2020.
Pokud jde o programy kandidátů, jejich rozdílnost je známá a zřejmá.
Trump jako hlava státu realizoval politiku „America first“ (Amerika na prvním místě) a obecně dodržoval zásadu izolacionismu a protekcionismu. Během jeho prezidentství USA odstoupily od Transpacifického partnerství, Pařížské klimatické dohody a jaderné dohody s Íránem.
Republikán rád populisticky tvrdí, že kdyby byl prezidentem, nedošlo by k válce na Ukrajině a k eskalaci konfliktu na Blízkém východě, a manipulativně zdůrazňuje, že v případě zvolení ukončí válku na Ukrajině ještě před nástupem do prezidentského úřadu.
Harrisová ve svém volebním programu směřování zahraniční politiky příliš nerozvádí. O jejím postoji však svědčí například její projev na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru letošního roku.
Tehdy se americká viceprezidentka jednoznačně vyslovila pro NATO a mezinárodní spolupráci. Tím se vymezovala vůči Trumpovi, který na adresu aliance či tradičních spojenců zaujímá mnohem kritičtější tón.
Místo Bidena se také zúčastnila summitu o Ukrajině ve Švýcarsku a jasně vyzvala k umírněnosti Izraele v pásmu Gazy.
Večer (místního času) 10. září se tedy v americké Filadelfii uskuteční televizní debata mezi americkými prezidentskými kandidáty Donaldem Trumpem (Republikánská strana) a Kamalou Harrisovou (Demokratická strana).
Kdo nakonec zvítězí: již zkušený prezident, odiózní Trump, nebo vůbec první černošská kandidátka na post prezidenta USA, se svět dozví až v listopadu.
Ale právě oněch 90 filadelfských minut může být rozhodujícími okamžiky, po nichž se Američané možná rozhodnou. Je možné, že to bude jejich hlavní volba v dějinách: osobních, amerických i světových.
Autor: Franz Hoffman
