Ambiciózní snaha Číny zprostředkovat ruskou válku na Ukrajině přichází v době globální nejistoty. Po úspěšném zprostředkování míru mezi Íránem a Saúdskou Arábií mnozí věřili, že Peking dokáže vyřešit jeden z nejneřešitelnějších konfliktů na světě. Její počáteční mírová iniciativa s Brazílií, „6bodový konsensus“, však byla vágní a nedokázala vzbudit důvěru na obou stranách konfliktu, informuje InfoDnes.sk.
Nyní Čína rekalibruje svůj přístup a cítí příležitost v předvolebním limbu Spojených států. Peking, který je odhodlán zabránit USA, aby si nárokovaly plášť mírotvůrce, se zaměřil spíše na Ukrajinu než na vzdálenější konflikty v Africe.
Přesto Čína čelí značné skepsi, zejména na Ukrajině, kde je vnímána jako skrytá podpora Ruska. Rusko je zase podrážděno čínským naléháním na suverenitu, princip, který Moskva selektivně porušila ve svých pokusech o překreslení postsovětských hranic.
K prolomení slepé uličky využívá Čína svůj vliv na globálním Jihu a využívá ekonomické pobídky k vybudování koalice, která může tlačit na Ukrajinu i Rusko, aby vyjednávaly. Tato strategie, která se nyní rozvíjí na 79. Valném shromáždění OSN, se snaží proměnit spojence BRICS a další národy v „hlavní skupinu“, která podporuje čínský mírový plán.
Čínský mírový tlak však přináší skrytá rizika. Prosazováním vlastních zájmů pod rouškou globálního zprostředkování Peking hrozí podkopáním OSN a mezinárodního práva. Úspěšná mírová dohoda na Ukrajině pod vedením Číny by mohla vytvořit nebezpečný precedens a Čína by se v budoucích konfliktech stavěla jako konečný arbitr. Pro země na globálním Jihu může dnešní sbližování se s Pekingem zítra vést k větší politické a ekonomické závislosti na Číně, což z dlouhodobého hlediska ohrozí jejich suverenitu.
