Na hranici mezi Izraelem a Pásmem Gazy čtvrtým dnem pokračovaly prudké boje. Izraelská armáda na sobotní útok radikálního hnutí Hamás na izraelské území odpověděla intenzivním bombardováním Pásma Gazy. Údery podle OSN zasáhly i rezidenční budovy či školy a neobešly se bez civilních obětí. Celkový počet mrtvých v Izraeli a Gaze přesáhl 3400. Americký prezident Joe Biden oznámil, že USA dodají Izraeli další vojenskou pomoc včetně raket pro systém protivzdušné obrany. Většina států Evropské unie dnes podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, ovšem hodlá prověřit, zda se finanční podpora nedostává do rukou teroristům. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že Izrael má právo se bránit, ale v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Izrael dnes navštívil český ministr zahraničí Jan Lipavský, do Česka se s ním vrací 34 evakuovaných Čechů.
Od sobotního zahájení útoku Hamásu na izraelském území podle izraelské armády přišlo o život více než 1000 lidí, zatímco zdravotnické úřady v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy hlásí 900 obětí izraelských protiúderů. Izraelské ozbrojené síly zároveň oznámily, že na izraelském území dosud nalezly na 1500 těl ozbrojenců Hamásu.
Spojené státy poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné nespecifikovaný počet raket pro izraelský systém protivzdušné obrany, oznámil dnes Biden. Následkem teroristických činů hnutí Hamás v Izraeli podle prezidenta zemřelo nejméně 14 Američanů. Šéf Bílého domu před novináři vyjádřil odpor, který v něm vyvolávají útoky Hamásu, jehož „jediným cílem je zabíjet Židy“. Na východ Středozemního moře podle agentury AP již dorazila skupina amerických vojenských lodí připravených pomoci Izraeli, pokud ten o to požádá.
Většina států EU podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, včetně finanční podpory. Unijní ministři se na mimořádném neformálním jednání též shodli, že EU by měla více spolupracovat s celým regionem. Borrell jmenoval Egypt, Jordánsko a Saúdskou Arábii. Izrael má podle Borrella právo bránit se, musí to být ale v souladu s mezinárodním humanitárním právem, což některá izraelská rozhodnutí nejsou. Konkrétně zmínil odstřižení oblasti Pásma Gazy od dodávek potravin, vody a elektřiny.
Španělsko a Francie daly najevo, že jsou proti tomu, aby Evropská unie pozastavila finanční pomoc Palestincům. Takový krok v pondělí oznámil eurokomisař Olivér Várhelyi, dnes však unijní exekutiva uvedla, že Várhélyi své vyjádření nekoordinoval s ostatními členy. Tématem se dnes zabývalo jednání ministrů zahraničí EU, k němuž byli přizváni i šéf izraelské diplomacie Eli Kohen a palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí. Ani jeden z nich se ale neúčastnil. Podle českého premiéra Petra Fialy by bylo správné pozastavit platby a zahájit důkladnou revizi celého systému unijní pomoci poskytované Palestincům.
„Ne všichni Palestinci jsou teroristi, kolektivní trest pro všechny Palestince by byl nespravedlivý a nevede k dosažení míru,“ prohlásil Borrell po jednání ministrů. Podle jeho slov velká většina unijních zemí, až na dvě, tři výjimky, jasně řekla, že spolupráce s palestinskou samosprávou má pokračovat, stejně jako její finanční podpora. Rozvojovou pomoc Palestincům dočasně pozastavily Dánsko a Švédsko, oznámili dnes ministři pro rozvojovou spolupráci obou severských zemí. Kvůli útoku Hamásu na Izrael již v pondělí pozastavilo platby v rámci pomoci určené Palestincům i Rakousko. Německo oznámilo dočasné pozastavení plateb s tím, že přezkoumá, zda se pomoc nedostala do rukou teroristům.
Četné evropské země evidují stovky žádostí o pomoc od svých občanů v Izraeli, zahájily evakuace a chystají další lety. Část jich vede přes Kypr.
Izraelská armáda dnes oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s Pásmem Gazy. Izrael zároveň pokračuje v posilování svých vojenských kapacit před možnou pozemní operací v Gaze. Podle zpravodajské společnosti BBC je nyní u Pásma Gazy 35 praporů izraelských sil, z nichž každý má několik set vojáků. Podle izraelské armády už v noci na dnešek přes hranici žádní palestinští ozbrojenci nepronikli. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí označil nálety na Pásmo Gazy za pouhý začátek odvety; proto se očekává, že Izrael zahájí rozsáhlou ofenzívu.
Radikální hnutí na vývoj reaguje výhrůžkou, že po každém náletu na Pásmo Gazy, který zasáhne civilní objekty, popraví jednoho z rukojmích, které o víkendu bojovníci Hamásu z Izraele odvlekli. Podle posledních vyjádření Palestinci zajali až 150 lidí, včetně cizinců. Lídr Hamásu Ismáíl Haníja prohlásil, že o jejich propuštění nebude do konce bojů vyjednávat.
Při dnešních izraelských náletech zahynuli mimo jiné tři palestinští novináři. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že terčem bombardování se staly také civilní objekty, včetně budov OSN, a varoval Izrael, že ohlášené přitvrzení izraelské blokády Gazy je v rozporu s mezinárodním právem.
Podle Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) bylo za poslední dny v Pásmu Gazy, které má přes dva miliony obyvatel, vyhnáno z domovů na 190.000 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala k vytvoření humanitárního koridoru s tím, že její dřívější zásoby zdravotnického materiálu v Gaze byly spotřebovány.
Více než tři dny po překvapivém útoku Hamásu vyšly najevo další podrobnosti o krvavých událostech v izraelském pohraničí. Izraelská armáda vpustila novináře do kibucu Kfar Aza, kde podle zpravodajského webu The Times of Israel útočníci zavraždili 70 civilistů. Generálmajor Itai Veruv novinářům řekl, že tam došlo k masakru, jaký nikdy neviděl.
Izrael začíná v reakci na bezprecedentní událost vyzbrojovat dobrovolníky v pohraničí. V dnešní první vlně mělo být rozdáno 4000 útočných pušek izraelské výroby, v další fázi bude do příhraničních komunit dodáno dalších nejméně 6000 střelných zbraní. Kromě toho dobrovolníci obdrží helmy a neprůstřelné vesty.
USA, Německo, Británie, Francie a Itálie uvedly, že podpoří Izrael v jeho snaze bránit se před teroristickými útoky. Bílý dům byl v noci na dnešek nasvícen v barvách izraelské vlajky. Kypr oznámil, že je připraven poskytnout pomoc občanům třetích zemí, kteří projeví zájem o evakuaci z Izraele.
Poté, co Fiala v pondělí vyjádřil podporu přesunu české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, šéf české diplomacie Lipavský dnes ČTK sdělil, že pro takový krok zatím nejsou splněny základní podmínky. Přesun ambasády by podle něj mimo jiné byl v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.
Nadále panují nejasnosti kolem role Teheránu v eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu. Írán odmítá obvinění, že byl do víkendového útoku zapojen, zatímco západní i izraelští činitelé uvádí, že spekulace o íránské roli se zatím nepotvrdily.
