Pro nemocnice znamená úhradová vyhláška na rok 2025 reálně pokles úhrad. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, který je předsedou Asociace nemocnic ČR. Vyhláška ministerstva zdravotnictví (MZd) počítá s poklesem objemu péče o jedno procento a růstem úhrad meziročně o 0,9 procenta. Asociace nemocnic sdružuje velké, většinou státní nemocnice, menší mají vlastní sdružení. Proti nízkému nárůstu úhrad proti letošnímu roku se ohradilo několik segmentů péče, praktici hrozili protestem.
Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla znamená návrh na příští rok reálně stagnaci, nebo mírný pokles. „Jsme v situaci, že se budeme muset nějak přizpůsobit danému faktu,“ doplnil Ludvík. Připomněl, že největší objem péče poskytují nemocnice. „Ale to, jak jsou přesměrovány finanční toky, na to moc neukazuje,“ dodal. Poslední reálný pokles úhrad nemocnicím byl podle Ludvíka v roce 2013.
Vrchní ředitelka sekce úhrad MZd Helena Rögnerová, která byla loni v září pověřená řízením Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), připomněla, že šest státních nemocnic bylo před několika lety potřeba oddlužit, což stálo 6,5 miliardy korun. „Za MZd jsme rádi, že nemocnice jsou v kondici, kdy nepotřebují pomáhat. Pokud byly v minusu, tak se jim prodražovaly všechny nákupy, služby,“ dodala.
Podle třetí verze návrhu poté, co ministerstvo ustoupilo požadavkům praktických lékařů, je z 515 miliard na zdravotní péči na příští rok plánováno pro nemocnice akutní péče po odečtení centrových léků 214,3 miliardy korun (41 pct), pro praktické lékaře 31 miliard Kč (šest pct) a ambulantní specialisty 43,8 miliardy korun (8,5 pct).
Nesouhlas s nárůstem úhrad v návrhu vyhlášky, který musí ministerstvo zdravotnictví (MZd) dokončit v příštích několika dnech, aby stihla ve Sbírce zákonů vyjít do konce října, v předchozích týdnech vyjádřili praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje regionální zdravotnická zařízení, laboratoře a v úterý také Asociace domácí péče.
Asociaci menších nemocnic vadí reálný meziroční pokles úhrad segmentu nemocniční péče a také to, že nedostávají za stejné výkony shodnou částku jako velké nemocnice. Podle Rögnerové se ale v posledních letech jejich základní sazby výrazně sblížily a u některých výkonů podle ní jsou k rozdílům důvody. Některé operace jsou také podle dřívějších vyjádření MZd placené menším nemocnicím záměrně méně, aby se je lépe podařilo centralizovat do větších zařízení, kde by pak s nimi měly více zkušeností. Různé úhrady jsou ale podle asociace neústavní, zvažuje proto podnět k Ústavnímu soudu.
Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti oznámili na úterý a středu příštího týdne protestní uzavření ordinací, ke kterému se přidali i ambulantní specialisté. Po jednáních s praktiky MZd růst jejich úhrad navýšilo z 2,8 na 3,3 procenta a praktici protest odvolali. Se zástupci ambulantních specialistů bude ministerstvo jednat znovu ve čtvrtek.
Peníze na navýšení úhrad praktikům půjdou z kapitoly vyhrazené na centrové léky. Ty předepisují specializovaná centra na nejzávažnější diagnózy, vyhláška na ně počítala se 40 miliardami korun, meziročně o 11 procent víc. Podle Ludvíka jsou náklady na ně ale obvykle vyšší. „Vyhláška předpokládá, že se objeví nějaký počet pacientů s danou diagnózou, ale ono se jich objeví obvykle víc,“ vysvětlil. Letos bude podle něj meziroční nárůst 19 procent místo plánovaných deseti procent a z úhrad pojišťoven proti vyhlášce bude chybět šest miliard korun.
Ponížení částky vyhrazené na centrovou péči o několik stovek milionů korun pro praktické lékaře kritizuje Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Její ředitel David Kolář ve vyjádření pro ČTK uvedl, že léčbu využívá asi 120.000 lidí, průměrně stojí zhruba 300.000 korun za jednoho pacienta a v čase klesá. Nejčastěji jsou to lidé s neurologickými nemocemi, například roztroušenou sklerózou nebo migrénou. Léčí se jimi také asi 21.000 pacientů s rakovinou. „Průměrný nárůst unikátních pacientů za poslední tři roky dosahuje 57 procent,“ uvedl.
