Vláda dnes schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která dává zdravotním pojišťovnám možnost použít více peněz na prevenci různých onemocnění a upravuje také fungování různých jejich fondů. Umožňuje jim také zaplatit svým pojištěncům péči za hranicemi a garantuje i pro dospělé jednu pojišťovnou hrazenou variantu zubní výplně. Platit by měla od roku 2026. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání vlády novinářům řekl, že její první čtení ve Sněmovně čeká brzy. V rozhovoru s ČTK minulý týden řekl, že do konce roku.
„Zdravotním pojišťovnám dáváme mnohem širší prostor pro tvorbu bonusů pro ty pojištěnce, kteří se starají o své zdraví. Umožníme jim využít až šestinásobek prostředků, než které mohou využít dnes,“ řekl ministr. V současné době by mohly využít až 15 miliard korun z celkem zhruba 500 miliard, se kterými hospodaří systém veřejného zdravotního pojištění. „Je ale třeba dodat, že tyto navýšené prostředky bude možné využívat pouze při vyrovnaném hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl.
Novela podle Válka také lépe definuje práva, role a povinnosti zdravotních pojišťoven. „Je tam daleko lépe a jasněji definovaná odpovědnost pojišťoven. Každý občan České republiky není pojištěný u ministerstva zdravotnictví, ale je pojištěný u své zdravotní pojišťovny,“ řekl ČTK v pátek Válek. Situaci přirovnal k pojištění aut. „Pokud se vám stane něco s autem, neřeší to ministr dopravy, ale vaše pojišťovna,“ dodal.
Zdravotním pojišťovnám novela ruší jejich rezervní fondy, kde musí mít neustále uloženo 1,5 procenta vybraného pojistného, a nově zavádí fond obecně prospěšných činností. „Mohou skrze něj například podpořit vytvoření stipendijních programů pro lékaře (…), v regionech, kde je horší dostupnost péče, případně podpořit pacientské organizace,“ řekl ministr.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění podle Válka umožní pojišťovnám mimo jiné uzavřít smlouvy se zahraničními poskytovateli péče, kteří sídlí mimo území ČR. Změny se týkají také stomatologie, konkrétně úhrady bílých zubních plomb dospělým. „Plně hrazené budou nevrstvené kompozity a chemicky nebo duálně tuhnoucí výplně. Ostatní výplně budou hrazené částečně,“ řekl.
Amalgámové plomby, které už někteří lékaři v současné době svým pacientům ani nenabízejí, budou zakázané kvůli obsahu rtuti v roce 2026. Česká stomatologická komora navrhla MZd levnější plomby, které jsou ale méně kvalitní bez vrstvené fotokompozitní bílé výplně, které si lidé v ordinacích nyní hradí sami.
Válek očekává, že Sněmovna začne novelu projednávat brzy. Návrh novely je od dubna zveřejněný a už se upravoval. Například byla zrušena navrhovaná možnost pojišťoven vymáhat po pacientech škodu, kterou si sami způsobí na svém zdraví při trestném činu. „Všechno prakticky rok diskutujeme v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Doufám, že k prvnímu čtení dojde brzy,“ dodal. Je otevřený i pozměňovacím návrhům, které jsou rozumné a propacientské.
Naposledy podobně velkou novelu tohoto komplexního zákona předložil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v roce 2020, platit začala kvůli covidové pandemii až o dva roky později. Týkala se tehdy zejména úhrad moderních drahých léčiv. Podle Válka ho tehdy podpořila i tehdejší opozice, dnešní koalice. Ani u své novely neočekává bojkot ve zdravotnických výborech nebo obstrukce při projednávání na plénu Sněmovny.
Vláda podle něj také souhlasila s vytvořením nového zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků. Jejich seznam byl dosud součástí zákona č. 48 o veřejném zdravotním pojištění, nedařilo se ho ale novelizovat dostatečně často podle toho, jak vstupují nové prostředky na český trh a do úhrad zdravotních pojišťoven. Nový zákon by se podle Válka mohl novelizovat jednou či dvakrát každý rok. Platit by podle ministra mohl od července 2025.
Jako zdravotnické prostředky se označuje široká oblast výrobků používaných ve zdravotnictví od obvazů a chirurgických nástrojů či šití, inkontinenční a stomické pomůcky, berle nebo vozíky, implantáty, jako jsou náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky, přístroje pro obnovení sluchu nebo kardiostimulátory i nejmodernější bionické protézy pro amputace. Patří mezi ně ale také zdravotnické informační systémy nebo diagnostická zařízení.
